Vánoční výzdoba a symboly adventu

S rozsvícením první svíčky na adventním věnci přichází období rozjímání a radostného očekávání Vánoc. Nedělejte si přílišné starosti s vánočním úklidem - raději si doma vykouzlete příjemnou vánoční atmosféru  K adventu neodmyslitelně patří tradiční symboly, bez nichž si prosinec doma nedovedeme představit. Znáte jejich význam a historii? Víte, odkud pocházejí, jaký mají příběh a s jakými zvyky se pojí? Přečtěte si o nejoblíbenějších adventních rostlinách a dekoracích: možná zjistíte, že na některé z nich pod tíhou povinností zapomínáte, a to by byla škoda. Advent do našich životů každoročně vnáší něco zvláštního: pocit veselí, nevšední pohody, posvátnosti a vděčnosti za to, co máme. Adventní výzdoba by proto doma neměla chybět - jejím účelem je povzbudit v nás radost z blížících se svátků, potěšit srdce a zavnímat ducha Vánoc  

Adventní věnec

Tradice zeleného věnce se svíčkami sice pochází už ze středověku, ale současná podoba adventního věnce je jen asi 150 let stará. Kruhový tvar představuje jednotu a věčnost, zelená barva chvojí je zase symbolem života. Svíčky mají nádherně poetická jména: Naděje, Mír, Přátelství (Vzájemnost) a Láska. Říká se jim také Svíce proroků, pastýřská, betlémská a andělská. Souvisejí s hlubokým poselstvím příchodu Spasitele, ať už si pod touto myšlenkou představíme cokoli. Tradiční barvy svící se liší podle jednotlivých církví. Můžeme si je také zvolit podle vkusu, stylově vyladit věnec s interiérem nebo každý rok zkusit jinou barvu. Adventní věnec je koneckonců hlavní předvánoční dekorací a tudíž důležitým designovým kouskem. Pomáhá nám slavnostně odpočítávat týdny do Vánoc, každou neděli se nad ním společně skloníme a při rozsvícení svíčky si v duchu něco přejeme. 

Jmelí 

O této magií opředené bylině se traduje, že je nejmocnější, když je darovaná. Se jmelím přinášíme svým přátelům štěstí a prosperitu. Můžeme pořídit jmelí zelené či nabarvené - tradiční je barva zlata, symbolizující záři, světlo a slávu. Keltští kněží vzývali kdysi jmelí jako jedinou bylinu schopnou přiblížit se životodárné síle slunce. Ve středověku věšeli hospodáři jmelí ke stropu či nad dveře stavení, aby své rodiny ochránili před zlými silami a nemocemi. Mladým dívkám se dávalo pod peřinu, aby si zajistily plodnost. Říkalo se, že budou mít tolik dětí, kolik je na větvičce kuliček. Známý byl také odvar z mladých výhonků, který lidé popíjeli, aby se posílili uprostřed tuhé zimy. Správně vycítili, že obsažené látky mají schopnost posilovat imunitu. Dnes je ale tato kouzelná rostlinka hlavně zdrojem veselí a stydlivých úsměvů - polibky pod jmelím jsou přece tím nejmilejším vánočním zvykem! A kdo se políbí pod jmelím, toho láska prý pokvete celý rok. 

Vánoční hvězda

Rostlina, jejíž vánoční příběh se začal psát před 200 lety v botanické zahradě ve Filadelfii. Tehdy zde působil Joel R. Poinsett, lékař, botanik a první americký velvyslanec v Mexiku. Poinsettie neboli pryšec nádherný pochází ze Střední Ameriky, odkud ji velvyslanec přivezl před Vánoci roku 1825. V Mexiku je známá jako Noche Buena (Štědrý večer). Pojí se s příběhem chudé dívky, které se zjevil anděl a poradil jí, aby právě narozenému Ježíšovi jako dárek natrhala obyčejný plevel od cesty. Dívka tak učinila a položila rostlinku před oltář v kostele. Ta záhy obrazila tmavě červenými listy a stala se krásnou a oslavovanou vánoční hvězdou. Chcete-li, aby dlouho vydržela, chraňte ji před průvanem a přemokřením. Nekupujte ji na trhu, kde delší dobu stojí venku na zimě - poinsettie je teplomilná a chlad jí nesvědčí. Původní zeleno-červená barva Vánoc jí sluší nejvíc, ale originální a zajímavé jsou i další barevné kombinace, například zelená s bílou, světle růžovou, zlatavě žlutou nebo oranžovou. 

Světlo svíček

Hřejivý plamen svíčky je opravdovým vánočním kouzlem... světlo svící doprovází Vánoce už od samého počátku. No schválně: dovedete si představit advent a vánoční večery bez tepla plápolající svíčky? Vybírat dnes můžeme ze široké nabídky různých tvarů, motivů, barev, vůní a materiálů. Patrně nejstarším a nejzdravějším materiálem pro výrobu svíček je včelí vosk, jehož specifická vůně patří dodnes k oblíbeným adventním tradicím. Populární jsou také svíčky z kvalitního parafínu nebo vosku z olivového či slunečnicového oleje. Nádhernou adventní ozdobou jsou keramické domky nebo andělé, které zevnitř prosvětluje vložená čajová svíčka. Světlo svíček máme rádi i proto, že souzní s Božím světlem v nás, a mnohdy ho i posiluje. Pro duchovní poselství Vánoc je proto velmi důležité. V naší přetechnologizované, digitální době možná ještě víc než dřív. 

Vánoční koření jako voňavá dekorace

Skořice, hřebíček, badyán, pomerančová kůra - tyto ingredience jsou nadčasovou adventní stálicí. A zdaleka ne jen jako přísada do vánočního pečení. Úžasně provonět celou domácnost mohou i jako ozdoba jablek a pomerančů v misce s ovocem. Zapíchávat voňavé kousky hřebíčku do ještě voňavějšího pomeranče nebo jablíčka je příjemnou vánoční aktivitou pro malé i velké. Dospělí se odreagují prací s voňavým kořením, děti mohou z hřebíčků vytvářet veselé tvary a obličeje. Hvězdičkou badyánu a svitkem skořice můžeme zase pěkně dozdobit podávaný vánoční čaj, kávu nebo svařák. Delší kousek skořice lze navázat na přírodní provázek a zavěsit na chvojí či na stromeček. Důvodem oblíbenosti adventního koření je nejen jeho podmanivá vůně, ale také obsah účinných látek, které prohřívají organismus, posilují imunitu a působí protizánětlivě. 

Cesmína 

Atraktivní, stálezelený keřík s ozdobnými červenými bobulkami a lesklými, žíhanými listy. Cesmínu ostrolistou známe ze zámeckých parků a veřejných prostranství. V poslední době je také oblíbenou variantou živých plotů a na zahradách začíná být stejně častá jako naše tradiční jehličnany. Během adventu se její zubaté větvičky ozdobené červenými plody dávají nejčastěji do vázy nebo na adventní věnce. Snítka cesmíny jako vánoční ozdůbka pochází původně z Anglie a první zmínky o ní máme ze 17. století. Červené plody se na keři objevují právě v čase předvánočním a rostlinka je tak se svou červeno-zelenou barevnou kombinací na vánoční oslavy jako dělaná. Patří mezi nejstarší a nejoblíbenější motivy svátečních ubrusů, porcelánových servisů a ozdob na stromeček. 

Ozdobené chvojí 

Jednou z nejstarších adventních tradic je zdobení obydlí chvojím. Lidé se tak chránili před zlými duchy a nemocemi - tento zvyk pravděpodobně souvisí s vysokým obsahem desinfekčních a zdraví posilujících silic obsažených ve smrkových, borovicových, jedlových a modřínových větvích. Chvojí se věšelo nad dveře stavení, později se začalo dávat do vázy na okno nebo na stůl ve světnici. Vánoční aranžmá z chvojí se hodí jak dovnitř, tak na balkon či na zahradu. Uvnitř mu ve váze zajistěte dostatek vody, kterou po čase vyměňte, aby vám větvě neopadaly a vydržely dlouho pěkné. Nějakou tu jehličku občas doma najdete, ale to už zkrátka k Vánocům patří... Venku můžeme zeleným chvojím, které je ozdobou samo o sobě, přikrýt balkonové truhlíky nebo zazimované záhony. Doma ve váze se chvojí tradičně zdobilo slaměnými a dřevěnými ozdůbkami, ořechy, jablky a křížalami. Tento zvyk dal později vzniknout mnohem novější tradici: vánočnímu stromečku. Jeho zdobení má totiž svůj původ právě u voňavého chvojí 

Tweet