Zdraví z naší kuchyně: cibule, česnek, křen

Pevné zdraví a posilování přirozené obranyschopnosti - témata, která zůstávají v centru naší pozornosti. Máme rok 2021 a disponujeme velkým množstvím sofistikovaných léčiv, vysoce vzdělaných specialistů a kvalitních potravinových doplňků z celého světa. Přesto, nebo možná právě proto, je snadné zapomenout na velice jednoduchý a každému z nás dostupný způsob, jak svému tělu pomoci. Jsou jím „obyčejné“ kuchyňské suroviny. Návod, jak na to, najdeme v lidové moudrosti našich babiček, v knihách známých léčitelů, ve starých kuchařkách a herbářích, ale i v tradiční čínské medicíně nebo v Ajurvédě. V rámci cyklu Zdraví z naší kuchyně budeme postupně přidávat články, ve kterých vám povíme, jaké poklady máte běžně doma ve špajzu, lednici či kořenkách. Přidáme vždy i pár osvědčených tipů, jak je správně použít. Věnovat se budeme pouze potravinám, které mívá doma každý z nás, a začneme rovnou těmi, co nám kromě síly do žil umí také vehnat slzy do očí - mají totiž ten správný říz 

Cibule

Pamatujete si z dětství na cibuli s medem nebo na čaj z cibulových slupek? Jsou skvělým pomocníkem při dráždivém kašli a zahlenění. Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno, zalijeme vodou, přivedeme k varu a 10-15 minut povaříme. Scedíme a dle potřeby dosladíme medem nebo cukrem. Můžeme vsadit také na zevní užití formou obkladu: páter František Ferda radil pokrájet 20 dkg cibule, podusit 4 minuty se 2 lžícemi vody, vložit do gázy a co nejteplejší přiložit na hroty plic, tedy na oblast klíčních kostí. Učinit tak máme nejlépe před spaním na dobu 2 hodin a obklady opakovat maximálně 3x ob den. Pomůžeme tím svému tělu při léčbě zánětu průdušek a zápalu plic. Při angíně doporučoval páter Ferda rozpařit cibuli a smíchat ji se 2 lžícemi anýzu. Rakouská bylinářka Maria Treben zase pomáhala cibulí od amputačních bolestí a doporučovala ji při poraněných nehtech. Cibuli rozřízneme na polovinu a řeznou plochou nehty potíráme. Kaše z cibule a horké vody byla také používána k urychlování hnisavých procesů. Staré herbáře tuto perlu kuchyně doporučují při nechutenství a při cukrovce. Dnes již víme, že pomáhá udržovat normální hladinu glukózy v krvi. Je zdrojem vitaminů a minerálních látek, obsahuje vitamin C, D, E, B6, B12, železo, fosfor, draslík, vápník, zinek, hořčík, jód a mnoho dalších zdraví prospěšných látek. Působí jako antioxidant, podporuje vylučování vody z organismu, pomůže nám při pocitu „těžkých nohou“. V neposlední řadě je také skvělým pomocníkem pro cévní systém, protože obsahuje rutin, který posiluje stěny cév a brání vzniku sraženin.

Česnek

„Lepší je dech česnekový, nežli žádný“ říká trefné lidové rčení. Látky obsažené v česneku zahrnují těkavé oleje, tzv. alicin, sloučeniny síry, mastné kyseliny, enzymy, aminokyseliny, selen, vitamin A, B, C a E. Těkavé oleje a sloučeniny síry jsou zodpovědné nejen za pověstnou česnekovou vůni , ale také za jeho dezinfekční schopnosti. Tato v čínské medicíně běžně užívaná superpotravina posiluje imunitu, působí jako antioxidant, prospívá srdci a krevním cévám, pomáhá udržovat správnou hladinu cholesterolu, zvyšuje naši odolnost vůči stresu a podporuje normální funkci jater. Uvádí se, že při vaření a vnitřním užívání je nejúčinnější česnek čerstvě rozmačkaný, nikoli v celku. Ve Starém Řecku a Římě byl podáván vojákům na podporu bojovného ducha, v Egyptě dostávali otroci pracující na stavbě pyramid denně každý po jednom stroužku česneku – jednalo se prý o prostředek zabraňující vzniku epidemií. Historických zmínek o česneku najdeme nekonečně mnoho, od starých biblických národů až po Čechy minulého století. Naše bylináře jako jeden z hlavních účinků uvádějí, že česnek podporuje trávení a urychluje metabolismus. Povařený v mléce spolu s cibulí a křenem má také pomáhat tělu od cizopasníků. Po česneku můžeme sáhnout i když nás trápí bolavý krk či přímo hnisavá angína. Páter Ferda doporučuje přichystat si obklad z česneku a tvarohu: při nosohltanové angíně přikládáme obklad na oblast mandlí. Česnek rozetřeme s tvarohem, vložíme do gázy a necháme 2 hodiny působit. 

Křen

Silně aromatickému kořenu křenu selského se přezdívá „český ženšen“. Životabudič, který zahřívá, protahuje dutiny a působí protiinfekčně. Osvědčeným pomocníkem je křenová placka - přikládáme ji na oblast hrudníku při průduškových a plicních onemocněních: nastrouháme cca 20 dkg syrových brambor, vymačkáme vodu, přidáme 4 lžíce nastrouhaného křenu (poměr brambor a křenu by měl být 1:1), smícháme a utvoříme placku. Místo namažeme nesoleným sádlem a dáme na něj plátno nebo utěrku. Na látku položíme křenovou placku, přikryjeme ručníkem a necháme 20-30 min působit. Místo se začne pěkně prohřívat, kůže pod obkladem zčervená. Opakovat proceduru smíme až po zblednutí, tj. asi za dva dny. Vedle zánětů dolních cest dýchacích pomáhá obklad z křenové placky také při omrzlinách, bolestech kloubů, ischiasu nebo ústřelu. Křen dále povzbuzuje trávení,  proto bývá součástí předkrmů. Kdo by neznal šunkové rolky s křenem, první chod silvestrovských večeří? Křenové pokrmy bývaly také tradiční součástí masopustních menu, protože nejlepší službu nám udělá právě v zimních měsících, kdy potřebujeme pořádně prohřát. O křenu se říká, že takzvaně „vypálí červa“. Skvěle se hodí k ovaru, uzenému masu a pečené šunce. Výborný je také jako součást husté smetanové omáčky, buď bezmasé, přichystané z máslové jíšky, kořenové zeleniny a jemně nastrouhaného křenu, který zjemníme žloutkem rozmíchaným ve smetaně, nebo jako klasická „křenovka“ s vařenou hovězí plecí, kdy k máslové jíšce přidáváme spolu s uvařenou kořenovou zeleninou hovězí vývar. Obě varianty servírujeme s bramborem a vajíčkem. Vyzkoušet můžete křenový čaj, který pomáhá při chrapotu a ztrátě hlasu. Nastrouháme 10-20 gramů křenu, zalijeme hrnkem vroucí vody a dosladíme medem. A znáte vynikající křenové víno? Pomáhá při slabosti a k rychlejší rekonvalescenci po nemoci. Nastrouháme 5-8 polévkových lžic křenu a zalijeme půl litrem suchého červeného vína. Vhodné je zvolit víno s větším obsahem tříslovin, například svatovavřinecké. Protřepeme, uložíme do chladu a tmy, a necháme 1 týden odpočívat. Po přecedění užíváme 1 malého panáčka denně. Pravidelně si tuto dobrotu nedopřáváme déle než 1 měsíc. 

Cibule, česnek a křen jsou skutečnými poklady v našich domácnostech. A na co se můžete těšit příště? Povíme si například o mrkvi, která bývala součástí sirupů proti kašli, o celeru, který snižuje hladinu cholesterolu a ulevuje od zácpy, nebo o petrželi, bohatém zdroji vitaminu C.

Tweet