Čarovná moc jmelí

Polibky pod jmelím bývají každoročním zdrojem veselí a stydlivých úsměvů. Políbíme-li se pod jmelím, pokvete prý naše láska celý rok a vždy jí budeme mít dostatek. Možná i proto patří tato bylina k nejoblíbenějším vánočním zvykům a dekoracím. O magií opředeném jmelí se traduje, že je nejmocnější, když je darované. Spolu s ním přinášíme svým přátelům štěstí a prosperitu.  Už ve středověku věšeli hospodáři jmelí ke stropu či nad dveře stavení, aby své rodiny ochránili před zlými silami a nemocemi. Mladým dívkám se dávalo jmelí pod peřinu, aby si zajistily plodnost. Říkalo se, že budou mít tolik dětí, kolik je na větvičce kuliček.  V lidovém léčitelství je jmelí po staletí užíváno ve formě odvaru z mladých výhonků, který lidé popíjeli jako univerzální všelék, aby se posílili uprostřed tuhé zimy. Správně vycítili, že obsažené látky mají schopnost posilovat přirozenou obranyschopnost organismu. Není divu, že se jmelí vždy těšilo velké pozornosti – roste a prosperuje v době, kdy ostatní byliny spíše bojují o přežití. Najdeme ho v korunách stromů, kde čerpá vodu a minerály ze svého hostitele. Není na něm ale zcela závislé, samo si fotosyntézou vytváří živiny. Je téměř nezničitelné, umírá až s úhynem svého stromu. Některé prameny proto uvádějí, že na starých stromech se dožívá až několik set let.

Magie mezi nebem a zemí

Díky svému stáří, věčně zelené barvě a poloze vysoko nad našimi hlavami bylo jmelí v mnoha kulturách považováno za posvátné. Pro druidy představovalo rostlinu z nebe seslanou, a to především jmelí dubové, které keltští kněží uctívali stejně jako duby samotné. Jakmile ho někde nalezli, vykonali prý pod ním pobožnost. Přivedli pod strom dva bílé, poprvé zapřažené býky, a kněz v bílém rouchu pak jmelí uřízl zlatým kosířem. Také bobulky jmelí byly barveny dozlatova jako symbol plodnosti. Zlatá barva patrně souvisela i se zimním slunovratem, při jehož oslavách se dubové jmelí vzývalo jako jediná pozemská moc schopná přiblížit se životodárné síle slunce. 

Využití v léčitelství

Vědecké výzkumy potvrzují schopnost jmelí posilovat imunitu. Jako antioxidant podporuje přirozenou obranyschopnost těla. Reguluje hladinu lipidů v krvi a zároveň prospívá činnosti cévní soustavy. Může pomoci s odstraňováním usazenin v cévách a s regulací krevního tlaku. Zlepšuje krevní oběh a pomáhá zklidňovat srdeční činnost. Díky tomu ho lze považovat za podpůrný prostředek při předcházení srdečním potížím a mozkovým příhodám. 

Sběr jmelí 

Známá bylinářka Maria Treben doporučuje sběr od října do prosince, dále pak v březnu a dubnu. Sbírat by se měly mladší větvičky s listy, které se suší celé. Pokud si na sběr vyjdete sami, bude léčivý čaj opravdu zasloužený, protože vylézt si pro jmelí není žádná legrace  Na druhou stranu, která jiná bylinka nám může nabídnout tak kouzelný zážitek, že ji sbíráme v korunách stromů? Mějme však na paměti, že jmelí je dnes chráněné, a proto ke sběru potřebujeme povolení. V přírodních lékárnách je běžně k sehnání jmelí sušené, lze ho také zakoupit ve formě tinktury jmelí.

Příprava nálevu

Jednu lžičku sušené byliny zalijeme 250 ml studené vody, necháme přes noc macerovat, ráno zahřejeme a scedíme. Chuť čaje je poměrně hořká, Maria Treben doporučuje nechat vychladnout a popíjet vlažný. 

Jak řekl Karel Čapek ve svém Kalendáři, jmelí je „čaromocné a tajemné bejlí, jehož magickým posláním je přinášet štěstí a hojit veškeré neduhy“. Tato s Vánocemi spojovaná rostlinka tedy nepatří jen ke stropu či nad dveře, ale rozhodně i do našich přírodních lékárniček. 

Tweet