Slunce, dárce životní síly a nejlepší lékař na naší planetě

Hřejivé jarní paprsky pomalu vytahují na světlo první odvážné rostlinky, a stejně tak lákají ven i nás. Tento rok nám dopřál už několik krásných slunečných dní. Stihli jste je využít? Vystavit tělo sluníčku je pro nás důležité zejména ke konci zimy, kdy se častěji cítíme pod psa, unavení a bez energie. Špatná nálada i horší fyzická kondice mohou souviset právě s nedostatkem slunečních paprsků. Ty jsou nejen klíčovým zdrojem veškeré energie na Zemi, ale také nezbytnou podmínkou pro naše fyzické a psychické zdraví. Své o tom vědí lidé žijící v severských oblastech, například ve Skandinávii, kde jsou zimy dlouhé a slunce na obzoru téměr žádné. V těchto zemích trpí statisticky vyšší procento lidí depresemi a celkovou únavou. Slunce je totiž přírodním zdrojem vitaminu D a dlouhodobá absence či nedostatek slunečních paprsků může způsobovat celou řadu vážných potíží. Patří k nim poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, nevolnost, špatná nálada, bledost, kruhy pod očima, snížená obranyschopnost a časté nachlazení, bolesti zad, snížení libida, řídnutí kostí, ochablost svalů a podle mnohých studií také vyšší riziko kardiovaskulárních potíží. Jednou z možností prevence, alespoň tedy v našich zeměpisných šířkách, je pobyt na sluníčku. Až příště zasvítí, zkuste si udělat čas na vycházku, nebo rozhrňte závěsy, vytáhněte žaluzie a vpusťte ho do svých domovů. Na obrazovku počítače sice možná uvidíte hůře, ale síla skrytá ve slunečních paprscích vám to vynahradí   Ne nadarmo se říká: "kam nechodí slunce, tam chodí lékař". A proč je tomu tak? To si hned povíme. 

Když jdeme "nachytat déčko"

Při pobytu na slunci dochází v našem těle k chemické reakci, během níž je provitamin zvaný 7-dehydrocholesterol, který přijímáme v potravě, zaktivován a přeměněn na vitamin D. Lidský organismus tedy dokáže tento vitamin sám produkovat díky působení slunečního záření. Vitamin D je důležitý pro zdravý stav kostí a zubů, chrání nás před zubními kazy, osteoporózou a křivicí, podporuje vstřebávání vápníku a fosforu. Je prevencí před vznikem cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění, jeho nedostatek bývá spojován s vysokým krevním tlakem, rizikem srdečních potíží a mozkové mrtvice. Stimuluje imunitu, působí protizánětlivě a patří k látkám, které nás ochraňují před horším průběhem virových infekcí. Snižuje pravděpodobnost komplikací u onemocnění dýchacích cest a zmírňuje jejich průběh. Vitamin D je dále potravou pro naše svaly, jeho nedostatek se může projevovat svalovou slabostí. Podporuje tvorbu testosteronu a prospívá libidu. Je nezbytně nutný pro silný nervový systém, chrání nás před depresemi, úzkostmi, únavovým syndromem a mnoha dalšími "nemocemi", jejichž společným jmenovatelem je nedostatek chuti do života.

Světlem proti temnotě 

Psychické potíže spojené s nedostatkem slunečního světla mají i svůj vlastní název: sezónní afektivní porucha neboli SAD. Někdy se jí také říká "zimní nemoc" a mezi hlavní příznaky patří špatná nálada, extrémní ospalost a únava, poruchy koncentrace, snížení pracovní výkonnosti, apatie, a s tím spojená oslabená imunita a častý výskyt nemocí. Nedostatek sluníčka v zimních měsících narušuje tvorbu melatoninu, spánkového hormonu. Náš denní rytmus se přirozeně odvíjí od východu a západu slunce. Zjednodušeně řečeno: když je okolo nás tma, zaznamená náš mozek informaci, že do těla přes oči nevstupuje světlo. Následně začíná epifýza produkovat hormon melatonin, který utlumí nervovou soustavu tak, že se celé tělo postupně uvede do klidu, a my usínáme. S východem slunce pronikají do očí sluneční paprsky, epifýza ukončuje tvorbu melatoninu a my se probouzíme a začínáme být čilí. Při dlouhodobém nedostatku slunečního světla se koloběh narušuje, produkce melatoninu částečně pokračuje bez přerušení, a my se dostáváme do jakéhosi útlumu či únavového stavu. Noci jsou dlouhé, světla přes den málo. Zároveň nám chybí i jiné pozitivní podněty spojené se sluncem - příchod jara, probouzející se příroda, radost ze života, pocit nových začátků. Slunce je dárcem životní síly a proto je tradičně symbolem ducha a spojení s Bohem. Pocity marnosti či unavu dokáže někdy prosvítit stejně snadno jako tmavou místnost. Cítíte-li se pod psa, a umožní-li vám to počasí, vpusťte do svého života sluneční světlo. Pomůže unavené hlavě i bolavé duši. 

A co když nesvítí? 

Pokud slunce dlouhodobě není v dohledu, můžeme si částečně pomoci tím, že sáhneme po potravinách bohatých na vitamin D. Jedná se zejména o mořské plody a ryby, jako jsou losos, sleď, sardinky, tuňák, treska, ústřice či krevety. Mimořádně bohatým zdrojem vitaminu D jsou rybí játra, doporučuje se například olej z tresčích jater. Značné množství "déčka" obsahuje také vaječný žloutek, který zřejmě ne náhodou malým dětem připomíná sluníčko  Dále je dobré pravidelně jíst houby, zejména ty, které pocházejí z volné přírody a jsou tudíž vystaveny slunečnímu záření. Z pěstovaných hub sáhněte po hlívě ústřičné nebo po žampionech. Nezanedbatelné množství vitaminu D získáme také z kuřecího tuku, vepřového sádla, hovězích jater nebo z másla. Při vážnějších příznacích, které se obvykle týkají spíše obyvatel severských oblastí, je doporučována terapie světlem. 

Užívejte jarní sluníčko

Jarní nebo i předjarní slunečný den vám dobije baterky. A pokud slunce nesvítí, choďte alespoň pravidelně na vzduch - i denní světlo se počítá. V dnešní době, kdy mnoho z nás tráví čas v prostorách s umělým osvětlením, jsou i samotný čerstvý vzduch a přirozené světlo lékem. Výhodou jarního sluníčka v mírném podnebném pásu je, že se nemusíme obávat úpalu, úžehu, ani vystavení kůže přílišnému množství UV záření. Vědecké studie z poslední doby ostatně naznačují, že pozitivní vliv slunečních paprsků na lidský organismus výrazně převyšuje ty negativní. Rizika spojená s pobytem na slunci můžeme navíc snadno regulovat tím, že se vždy budeme slunit s mírou. Vyražte proto ven a dovolte sluníčku vlít vám optimismus do žil. Letos je to potřeba 

Tweet