Rakytník, podzimní vitamínová bomba

Svítivě oranžové plody rakytníku řešetlákového jsou vitamínovou bombou, kterou si letos rozhodně nenechte ujít. Pokud ho máte na zahradě, jistě jeho peckovice začátkem podzimu zpracováváte. Najít ho můžete i ve volné přírodě, v posledních desetiletích u nás totiž na mnoha místech zplaněl. Hledejte ho u polních cest, na okrajích vesnic, v oborách, parcích, daří se mu i na březích vod a na strmějších svazích. V průběhu roku je to celkem nenápadný keřík: trnitý, obsypaný dlouhými, úzkými, zašpičatělými listy, svrchu tmavě zelenými a zespodu s nádechem do stříbrna. Bývá 2-6 m vysoký, je opadavý a patří mezi dvoudomé. Plodí tedy jen v případě, že dojde k přenosu pylu z květů samčí rostliny na samičí. V zahrádkářství a ovocnářství to znamená, že je potřeba vysazovat vždy samčí i samičí rakytník tak, aby nebyly daleko od sebe. Jinak je pěstování rakytníku poměrně snadné, je to keřík nenáročný na podmínky. Potřebuje jen slunné stanoviště a lehčí, propustnou půdu, kde bez problémů zvládne mrazivé zimy i horká léta.

Z historie rakytníku 

Nejen plody, ale i kůru, dřevo a listy zpracovávali lidé už ve starém Řecku a Římě. V řecké mytologii je oblíbenou potravou okřídleného koně Pegase. O odvaru z různých částí rakytníku se také zmiňují válečné spisy z výprav Alexandra Makedonského. Latinský název rostliny, hippophae, znamená lesk koně. Odvar na posilnění a rychlejší regeneraci byl totiž podáván nejen vojákům, ale i jejich koním (tehdy nejlepším přátelům mužů v boji), které po něm měli lesklou srst. V sibiřském léčitelství je díky vysokému obsahu vitaminu C nazýván "citroníkem severu". Velmi oblíbený je v ruské a mongolské tradiční medicíně, pracuje s ním také ajurvéda a tibetské léčitelství. U nás byl od poloviny 19. století vysazován pro okrasu. Pro většinu společnosti byl dlouhou dobu exotickým, méně známým keřem, který si svou oblibu získal až v posledních desetiletích. Dnes je vyhledávaným zdrojem vitaminů a oblíbenou přísadou ovocno-bylinkových čajů, šťáv a džemů. Celosvětově známý je také vliv rakytníkového oleje na zdraví pokožky. Má proto široké využití v přírodní kosmetice. 

S čím pomáhá a co obsahuje 

Rakytník je silným pomocníkem při celkovém oslabení organismu, podporuje imunitu, urychluje regeneraci a rekonvalescenci, působí antioxidačně a prospívá trávení. Sytě oranžové plody skrývají především již zmíněné velké množství vitaminu C. Abychom pokryli doporučenou denní dávku, stačí nám denně z keře utrhnout a sníst 10 bobulek. Dále obsahuje vitamin D, E, A, K, kyselinu listovou, karotenoidy, vitaminy B komplexu, železo, mangan, bór, třísloviny a mastné kyseliny, včetně významného množství kyseliny palmitoolejové, která se v přírodě vyskytuje velmi vzácně. Je klíčová pro hojivé vlastnosti rakytníkového oleje při vnějším použití, například při popáleninách.

Sběr

Kdo rakytník sbíráte každý rok, víte, že to není nic snadného  Oproti šípkům nebo hložinkám jsou jeho peckovice drobnější a mají krátké stopky, navíc nám sběr mohou komplikovat dlouhé trny. Moc nám nepomohou ani hřebeny, vidličky a další česáčky, většinou se nevyhneme sbírání plodů jednoho po druhém. Můžeme si na keři vybrat hustě obsypané části větví, odstřihnout si je celé a "otrhat" až doma. Nesvědčí to ale keři, který má kvůli odstřihávání celých větviček další rok menší úrodu. Na severu, například v Rusku, se doporučuje nechat keř jednou přemrznout a zmrzlé plody pak snadno z větví setřást. Tak bychom se ale ochudili o část vitamínů a to by byla škoda.

Zpracování 

Z čerstvě nasbíraného rakytníku si můžeme vylisovat v odšťavňovači šťávu nebo je zpracovat do džemu, kompotu či likéru. Důležité je přidat k rakytníku sladké ovoce nebo cukr, je totiž velmi kyselý. Dá se také nasušit a užívat k přípravě posilujících bylinných nálevů. Lepší je použít umělé teplo, aby sušení proběhlo rychleji. Že jsou plody správně nasušené poznáme tak, že jdou snadno rozlomit, při rozlomení je slyšet prasknutí a dužina uvnitř je na omak suchá. My jsme si letos udělali zásobu domácího pečeného čaje s rakytníkem, ovocem a prohřívacím kořením. Je to velká dobrota, zkuste to taky! 

Pečený čaj s rakytníkem

Troubu předehřejeme na 200 stupňů, do pekáčku nasypeme plody rakytníku a ovoce dle vaší volby či podle toho, co vám letos zahrada nadělila. Výborná je kombinace rakytník, jahody (z domácího kompotu či mražené), švestky, skořice, kardamom, nebo rakytník, jablko, hruška, hřebíček, zázvor. Přidat můžete vždy také pár hvězdiček badyánu. Ovoce nakrájíme na malé kousky, případně vypeckujeme. Zasypeme třtinovým cukrem, přiklopíme nebo přikryjeme alobalem a pečeme 30 min. V průběhu pečení zkontrolujeme, zda ovoce pustilo šťávu a promícháme. Ještě horké přelijeme do skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Uchováváme v chladu, vydrží nám celou zimu. Na přípravu čaje nabereme 2-3 polévkové lžíce šťávy s ovocem a zalijeme 250 ml horké vody. Pečené čaje byly dříve velmi oblíbené. Prohřívaly, provoněly celou kuchyň a byly jednoduchým způsobem, jak zpracovat různé druhy letních a podzimních plodů. 

Příprava nálevu ze sušeného rakytníku 

2 čajové lžičky sušeného plodu zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 15 min luhovat v přikryté nádobě, přecedíme a pijeme 1- 2 x denně. Čaj má světlou barvu, příjemně nakyslou svěží chuť a vůni připomínající citrusy. Je skvělý při nachlazení i jako prevence na podporu imunity a celkové posílení. 

Tweet