Vánočka jako od babičky

Je nadýchaná, vláčná a krásně voňavá. Na větších hospodářstvích se pekla každou adventní neděli - hospodyňky vstávaly za tmy, aby k nedělnímu čaji nebo ke kávě mohly podávat čerstvě upečenou vánočku. Na stole by neměla chybět ani s blížícími se vánočními svátky. Na Štědrý den, na Boží hod i na Štěpána si ji děti namáčely do teplého mléka jako nevšední dobrotu. Pokračujte letos v této krásné tradici a inspirujte se třeba receptem naší babičky! V porovnání s vanilkovými rohlíčky, lineckým cukrovím, vosími hnízdy nebo ořechovými pracnami je vánočka sice pracnější, ale mnohem tradičnější součástí oslav Vánoc. Je symbolem rodiny, pospolitosti, hojnosti a šťastné domácnosti. Nad vánočkou se u stolu scházeli všichni členové rodiny. Byla také součástí důležitého lidového rituálu - maminka s babičkou a dalšími ženskými členy rodiny napekly vánočky, hospodář ochutnával jako první, aby mu příští rok dobře zlátlo obilí, a postupně nadělil celé rodině i všemu služebnictvu. Kus vánočky dostávala také hospodářská zvířata, aby se po celý rok těšila dobrému zdraví.

Původ vánočky sahá až do 16. století 

Recept na ni byl tehdy přísně střeženým tajemstvím! Znali jej pouze mistři cechu pekařského - patřila na sváteční tabuli velkých panství a zároveň sloužila jako tradiční dar pánům a radním. Doma si lidé na vánočce pochutnávají zhruba od 18. století, kdy se o ní poprvé zmiňují dobové kuchařky běžných hospodářství. Bývala součástí slavnostní štědrovečerní tabule - na řadu obvykle přicházela jako poslední ze sedmi chodů. Společně s křížalami, ořechy nebo kusem špeku byla také součástí vánoční nadílky roznášené po staveních. Bílé pečivo z kvalitní mouky, navíc s rozinkami, ořechy či mandlemi, patřilo k slavnostním pokrmům - většinou se peklo jen na veselky a o vánočních svátcích. Recepty se přitom mírně lišily - nejen kraj od kraje, ale i rodina od rodiny. 

Během kynutí nesměly děti skákat

To aby prý těsto dobře vyběhlo. Vánočka se těšila velké úctě - při jejím chystání musely mladší ženy v rodině poslušně plnit vše, co jim maminka, babička, teta nebo jiná zkušená hlava ženské části rodiny říkala. Někde se vánoček peklo tolik, kolik bylo členů rodiny. Do jedné z nich se zapékala mince a tomu, kdo ji našel, přinesla prý štěstí, zdraví a bohatství po celý příští rok. Při zadělávání těsta a během pletení měly mít hospodyňky na sobě bílou zástěru a na hlavě šátek. Pokud totiž vánočka špatně vykynula, praskla nebo se připálila, bylo to pro rodinu a celé hospodářství špatné znamení. To se ale nestávalo, protože právě přípravě vánočky byla vždy věnována náležitá pozornost. Její pečení si hospodyňky užívaly a my jsme na tom stejně.  Pojďte se k nám připojit i Vy! 

Na přípravu těsta budete potřebovat: 

• 1 kg polohr. mouky
• 20 dkg moučkového cukru
• 20 dkg rozpustěného másla
• 3 žloutky
• 1-2 lžičky soli
• 1/2 l vlažného mléka
• 1/2 lžičky sušené citronové kůry (nebo kůra z 1/2 bio citronu)

Dále je potřeba kvásek: 

• 1/2 šálku (cca 100 ml) vlažného mléka
• 1 kostka droždí
• 1 lžička cukru krystal
• špetka soli

Na co ještě nezapomenout: 

• rozinky, které necháme namáčet v rumu
• plátky mandlí
• 1 vejce na potření
• špejle na zpevnění
• polohrubá mouka na posypání
• pečící papír

A můžeme začít 

Nejprve si připravíme kvásek: do 1/2 šálku vlažného mléka (asi 100 ml) přidáme lžičku cukru krystal, špetku soli a kostku rozdrobeného droždí. Zakryjeme utěrkou a necháme 10-15 min vzejít na teplém místě. Mezitím si připravíme těsto: smícháme všechny ingredience, zpracujeme a neháme chvilku odpočinout. K těstu přidáme kvásek a propracováváme, dokud nám nevznikne tužší, hladké těsto. Přidáme hrst rozinek a hrst plátků mandlí. Znovu propracujeme - hotové těsto by se mělo pěkně odlepovat od mísy. Posypeme trochou polohrubé mouky, přikryjeme čistou utěrkou a necháme na teplém místě vykynout. Dáváme  přitom pozor na průvan - větrání "vánočce v plenkách" vyloženě nesvědčí. Než těsto vykyne, připravíme si vál a dostatek prostoru na uválení jednotlivých válečků či pramenů, ze kterých vánočku upleteme.

Jak si při pletení nezamotat ruce? 

Upečte si naší třípatrovou variantu vánočky! Říkáme jí: "ze 4, ze 3 a ze 2". Po vykynutí těsto jemně poprášíme, vyklopíme a rozdělíme na 9 pramenů - 9 stejně širokých a dlouhých válečků. Postupně pleteme ze 4 (základ vánočky), ze 3 (druhé patro) a nakonec ze 2 (vršek vánočky). Prameny vždy nahoře spojíme, opačné konce rozložíme do šířky, aby se nám dobře pletlo, a pleteme.  Po upletení vždy na koncích zaoblíme - konec pramenů vložíme dovnitř. Poté poskládáme na sebe, na koncích vždy opět zaoblíme. Po celé délce vánočky spojíme zhora špejlemi (4-5 špejlí), aby se nám vánočka při pečení nerozjela.

Před pečením nechte znovu kynout

Vánočku přemístíme na plech s pečícím papírem a znovu necháme cca 15-30 min kynout na teplém, nevětraném místě. Mezitím si rozšleháme vejce a vánočku potřeme, nahoře i po stranách. Posypeme plátky mandlí. Naposledy necháme "odpočívat" a kynout, cca 10-15 min. Vložíme do trouby vyhřáté na 185 stupňů a pečeme 30-40 min podle typu trouby.  Ke konci pečení můžeme přikrýt alobalem. Špejle z vánočky vytáhneme, dokud je ještě teplá. Před servírováním nezapomeneme pěkně pocukrovat! Nejlépe chutná k čaji nebo ke kávě. 

Není nic krásnějšího, než dát si o Vánocích s rodinou k snídani kus poctivé, domácí vánočky! Přejeme vám pohodové pečení a dobrou chuť. 

Tweet