Vydejte se na sběr jitrocele

Pro mnohé bylinkáře je květen obdobím sběru jitrocelových listů, známých svou schopností zacelovat drobná poranění kůže. Lidově se mu proto říká ranocel, skorocel či celník hojílek. Tato častá rostlina je odpradávna oblíbeným pomocníkem při štípnutí hmyzem nebo nohách odřených od bot. Když vás na výletě bodne vosa nebo se vám udělají puchýře, rozhlédněte se po okolí a vyhledejte jitrocel. Utrhněte list, pomačkejte či promněte, aby se narušila jeho struktura, a přiložte na postižené místo. Pomáhá také na boláčky při akné, na ekzém a rozškrábané pupínky, na krvácející záděry, praskliny, na tržné či řezné ranky. Jitrocel se u nás vyskytuje hojně, najdeme ho u většiny cest, luk a polí, v příkopech či na pěšinách. Daří se mu na každém kousku zatravněné půdy, a tak ho běžně vídáme i ve městech podél silnic a chodníků. Je zimuvzdorný, jedná se o jednu z mála bylin, které zůstávají zelené po celý rok. Nejlepší je sbírat listy před květem, než vyrostou vysoké vzpřímené stvoly zakončené podlouhlými, válcovitými klasy. Stvoly bývají 20-30 cm vysoké a rostlinka je vyžene ze země v době, kdy má již bohatou přízemní růžici olivově až tmavě zelených listů. Jitrocel kvete od května do října, stahuje se až při prvních mrazících. Stvoly s klasy můžeme vídat i dříve, některé herbáře uvádějí, že se objevují s prvními delšími dny.

S čím nám může pomoci

Jitrocel obsahuje hojivé slizy, kyselinu křemičitou, glykosidy a třísloviny. Vedle zevního použití je účinným pomocníkem při onemocnění dýchacích cest. Pomáhá při silném zahlenění a vleklém kašli, doporučuje se při astmatu. Je zdrojem antioxidantů, posiluje imunitní systém, pomáhá udržovat mikrobiální rovnováhu, reguluje činnost střev a zlepšuje trávení. Je také skvělou bylinou na pročištění a posílení jater. Užíváme formou nálevu, který připravujeme z čerstvých nebo nasušených listů. 

Sběr a sušení

Jitrocele u nás existuje více druhů, nejběžnější je jitrocel větší, prostřední a kopinatý. Sbírat můžeme všechny tři, jejich účinek je podobný, nejvíce léčivých látek ale obsahuje jitrocel kopinatý. Poznáme ho podle dlouhých, úzkých, vzpřímených listů. Na konci jsou špičaté a mají výrazné, souběžně uspořádané žíly. Další dva druhy jitrocele mají listy široké, vejčité a méně vzpřímené, mohou být i poléhavé či přitlačené k zemi. Stvoly nesou klasy, které jsou delší, mnohdy začínají již v polovině stvolu. Jitrocelové listy je snadné najít, není však snadné je nasušit. Často se stane, že i zcela suché listy sbírané za slunného dne po čase zvlhnou, objeví se na nich černé skvrnky a musí být vyhozeny. Je potřeba listy nasbírat tak, aby se pokud možno nepomačkaly, v žádném případě nesbírame listy vlhké, zapařené či polámané. Sušíme co nejrychleji, můžeme si je předsušit na slunci. Před sušením nemyjeme, sbíráme jen v čistém prostředí. Nasekáme nadrobno, rozložíme v tenkých vrstvách na plátno nebo pečící papír a umístíme do vzdušných, teplých prostor. Můžeme také použít sušící síť. Při umělém sušení některé zdroje doporučují teplotu 50 stupňů, aby proces netrval příliš dlouho. Správně nasušené listy jsou křehké a snadno se lámou. 

Příprava nálevu 

1 vrchovatou lžičku sušených listů jitrocele zalijeme 250 ml vařící vody a necháme 10 min vyluhovat. Scedíme a pijeme po doušcích, 1-3x denně. Při použití čerstvých listů vezmeme přibližně tolik nasekané byliny, kolik pobereme prsty jedné ruky. Nálev má mírně svíravou, nahořklou chuť. 

Výroba jitrocelového sirupu 

Existují dva osvědčené způsoby, jak si z čerstvých jitrocelových listů vyrobit domácí sirup, který je skvělý při nachlazení. Dříve také býval doporučován jako posilující dobrota pro neduživé děti. Prvním způsobem je listy povařit: čtyři vrchovaté hrsti omytých listů rozmixujeme, pomeleme v mlýnku nebo rozmačkáme v hmoždíři. Vznikne nám kaše, kterou naředíme troškou převařené vody. Vložíme do hrnce, přidáme 250 g medu a 300 g třtinového cukru. Zahříváme a mícháme, dokud se nevytvoří hustá hmota. Nenecháváme dojít až k varu. Horké přelijeme do sklenice, po vychladnutí uchováváme v ledniččce.

Druhým způsobem je vkládat listy do sklenice zastudena a střídavě je zasypávat cukrem. Začneme vrstvou jitrocelu, kterou zasypeme vrstvou třtinového cukru. Listy před použitím promneme nebo pomačkáme, abychom narušili strukturu. Vrstvy několikrát prostřídáme, poslední musí být cukr. Můžeme proložit plátky citronu či přidat další bylinku, skvěle se hodí například květy pampelišky nebo sedmikrásky. Průběžně pěchujeme lžičkou, abychom se zbavili přebytečného vzduchu. Nádobu uzavřeme a necháme 4 týdny stát na tmavém, teplém místě. Během této doby hladina ve sklence postupně klesá a my můžeme doplňovat listy i cukr. Po 4 týdnech by již mělo být vytvořeno dostatečné množství tekutiny, kterou slijeme a uložíme v uzavíratelné sklenici  do lednice. Tato zdravá dobrota je skvělá zejména při nachlazení, zahlenění, kašli nebo celkovém oslabení dýchacích cest. Sirup si můžeme dopřát několikrát denně, dospělí 1 polévkovou lžíci, dětem dáváme 1 čajovou lžičku. 

Jitrocel do boty 

A jeden malý tip na závěr: čerstvé listy jitrocele nejen dezinfikují a vysušují již vzniklé boláky a odřeniny, ale vložené do bot také zabraňují vzniku puchýřů. Máte-li nové pohorky nebo se chystáte na dlouhou túru, vzpomeňte si cestou na jitrocel 

Tweet