Plicník pro zdraví dýchacích cest

Právě kvete plicník, bylina užívaná k posílení plic, při zánětech horních cest dýchacích, při kašli a zahlenění. Říká se jí modrý petrklíč, protože i touto modře a růžově zbarvenou rostlinou prý Svatý Petr odemyká jaro. Když rozkvetou plicníky a prvosenky, dává nám příroda jasné znamení, že jaro nabírá na síle a jeho příchod už se nedá zastavit  Přečtěte si, s čím nám modrý petrklíč může pomoci, jak ho poznat a správně nasušit, a kde ho najít. 

Vzhled a stanoviště

V našich končinách rostou hojně dva druhy plicníku, které se od sebe příliš neliší a jejichž účinky jsou srovnatelné. Plicník lékařský kvete nejprve růžově až načervenale, později modře, a na listech má bílé skvrnky. Plicník tmavý kvete více do modra až modrofialova a jeho listy jsou beze skvrnek. Nejlepším poznávacím znamením je vícebarevnost zvonkovitých kvítků. Ty mohou být vybarveny tak, že zahrnují snad všechny možné odstíny růžové a fialové. Rostlina je pokryta jemnými chloupky, při květu dosahuje výšky mezi 15 a 30 cm. Přízemní listy mají široce vejčitý tvar, vyrůstají většinou až po odkvětu a v létě mohou být okolo 15 cm dlouhé. Plicníky rostou nejčastěji pod listnatými stromy, na místech s dostatkem světla a vlhka. Daří se jim v lužních lesích, v hájích nebo oborách. Půvabné drobné květy můžete zahlédnout podél lesních cest, v houští a křovinách. Svou paletou barev svítí široko daleko, proto se jim také přezdívá "zimniční korálky". Vedle divoce rostoucích bylin máme plicníky často i na zahradách. Dříve se jednalo o oblíbenou "hajničku", tedy trvalku, která je pěstována a lidmi využívána, ale zároveň má vytvářet dojem volné přírody. 

Sběr a sušení

Sbíráme buď samotné květy nebo celou kvetoucí nať, obvykle v průběhu dubna. Kvítky se snadno suší a čaje z nich jsou sladší a příjemně voňavé. Sušíme-li celou nať, je dobré jednotlivé kusy nevrstvit na sebe a občas je pootočit, abychom urychlili proces sušení a předešli tak zčernání byliny. Po odkvětu sbíráme přízemní listy, většinou od června do srpna, kdy jsou největší a obsahují nejvíce účinných látek. Sušené kvítky či kvetoucí nať můžeme později smíchat s nasušenými listy. Bylina je důležitá pro včely a další opylovače, protože patří mezi první kvetoucí medonosné rostliny. Sbíráme ji proto s mírou. 

S čím nám může pomoci

Plicník má všestranné využití při nemocích dýchacího systému. Ve větší míře začal být sbírán zřejmě ve středověku a je tedy poměrně mladou léčivkou, zejména v porovnání s bylinami užívanými již ve starověkých kulturách. První zmínky se objevují v souvislosti s plicní formou tuberkulózy. Podle svého hlavního pole působnosti dostala rostlina název pulmonaria (pulmo - latinsky plíce). V minulých staletích byl plicník oblíbenou a hojně užívanou bylinou. Obsahuje kyselinu křemičitou, třísloviny, vitamin C, hojivé slizy, saponiny, minerální látky (vápenaté soli), stopové prvky, flavonoidy a antioxidanty. Saponiny usnadňují odkašlávání, slizovité látky napomáhají hojení a rychlejší regeneraci sliznic dýchacích cest, třísloviny působí dezinfekčně a protizánětlivě. Kombinace těchto látek podporuje organismus v boji s respiračními onemocněními různého původu. 

Příprava nálevu

1 až 2 lžičky sušeného plicníku zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 15 min vyluhovat a scedíme. Pijeme po doušcích, dopřejeme si 1-2 šálky denně. Směs kvetoucí nati a listů má slabě nahořklou chuť a tradičně se doslazuje medem. Čaj připravený pouze z nasušených květů je sladší a voňavější. 

Použití do čajových směsí 

Při kašli je vhodné zkombinovat plicník s podbělem, diviznovým květem a jitrocelem. Použijeme 2 vrchovaté lžičky směsi (stejné množství všech zmíněných bylin), zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 min vyluhovat. Pijeme 2-3 šálky denně. Při zánětu průdušek doporučujeme čajovou směs z plicníku, podbělu, jitrocelu a rozrazilu. Obě čajové směsi mají nahořklou chuť, proto si je neváhejte osladit kvalitním medem, abyste si popíjení po doušcích mohli lépe užít  

Tweet