Když zavoní pryskyřice

O víkendu jsme si vyšli na procházku do smrkového lesa, který jako by už tak trochu voněl předvánočním časem. Říkáte si, že je na to ještě moc brzy, vždyť je teprve půlka listopadu? Když ono to jehličí, mrazivý vzduch a ojíněné větve udělají své...  Domů jsme si přinesli krásné chvojí a také menší kelímek z půlky naplněný pryskyřicí. V zimě je dobré všímat si kmenů jehličnanů, jejichž pryskyřice krásně voní, a zároveň se snadno sbírá a uchovává, protože v chladu rychle tuhne a není tekutá. Najdete-li poraněný smrk, borovici, modřín nebo třeba jalovec s tuhou pryskyřicí, odloupněte si pár kousků a doneste si je domů. Pronikavou vůni pryskyřice z jehličnanu ucítíte už při sběru. A pokud vám do té doby advent ještě na mysl nepřišel, tak se smrkovým chvojím v jedné ruce a pryskyřicí v druhé už přijde určitě  

Není to ale advent uspěchaný, plný zařizování a myšlenek typu "co ještě musím udělat". Je to advent ztišený, duchovní, který pomalu začíná ožívat na pozadí běžných denních starostí. Uvědomit si ho můžeme v nějaké klidné chvíli, stačí i úplně kratičké, kdy nás něco vytrhne z nepřetržitého plnění úkolů. A tím něčím může být právě svěží, čerstvá vůně jehličí nebo uzemňující, nasládlá a jemně kořenitá vůně rozehřáté pryskyřice ze smrku či borovice. 

Co je vlastně pryskyřice?

Lidově „smůla“, která se ze všeho špatně dostává a není smývatelná vodou, koluje ve dřevě stromů pryskyřičnými kanálky. Tyto kanálky chrání strom při poranění nebo napadení škůdci. Dojde-li k poškození kůry, začne v poraněném místě prýštit pryskyřice. Ta má více zajímavých funkcí – kromě zacelení rány dokáže například zalepit dýchací otvory hmyzích škůdců, například kůrovce, a tím je zahubit. Pro strom je to ochrana a lék, který dokáže dělat dobře na srdci a na duši i nám. 

Zvyky a tradice

Dříve lidé vykuřováním, pálením či zahříváním smrkové pryskyřice očišťovali své domovy od zlých sil a od nemocí. K očistným a posilovacím rituálům sloužilo také vykuřování větví, nejčastěji smrkových, modřínových nebo borovicových. Smrk byl v mnohých kulturách považován za posvátný strom života. Vůně jeho pryskyřice se dá nejlépe popsat jako rozradostňující nebo občerstvující. Projasňuje mysl, povzbuzuje ducha, navozuje pocit štěstí a vyrovnanosti. Jako by zaháněla nepříjemné nebo stále se opakující myšlenky a další rušivé vlivy. Člověk se při vědomém vdechování smrkové vůně cítí vycentrovaný. Je to taková vůně přítomného bytí, uzemňující a osvěžující zároveň 

Jak pryskyřici nejlépe rozvonět? 

Pokud dáváte přednost vykuřování a máte doma pícku nebo kadidelnici, určitě vedle bylinek běžně vykuřujete také různé druhy pryskyřic. Nasbíranou pryskyřici vykuřujeme na uhlíku, který položíme na mřížku pícky nebo do kadidelnice naplněné pískem. Můžeme také použít klasickou aroma lampu s mističkou, ve které pryskyřici rozehřejeme. V tomto případě se látky postupně vypařují do prostoru, i malé množství pryskyřice místnost krásně provoní. V případě, že se chcete vyhnout náročnému čištění, můžete pod pryskyřici vložit plátek alobalu. My s příchodem adventu doma vždy vybalíme naši oblíbenou aroma lampu v podobě velkého anděla, který se po vložení svíčky celý rozzáří, a námi zvolené vůni dá své požehnání  

Tweet