Rozmarýn pro bystrou mysl i voňavé letní grilování

Svou vůní připomíná sluncem rozpálená mořská pobřeží a když na něj v přírodě narazíte, srdce vám zaplesá. Tento stálezelený, huňatý keřík je přímo nabitý sluneční energií. Čím více tepla a slunce, tím více aromatických silic a dalších látek, které nejen krásně voní, ale hlavně léčí. Rozmarýn lékařský je totiž kulinářským pokladem i po staletí známou, vysoce ceněnou léčivkou. Pomáhá například rozproudit oslabený krevní oběh, zvyšuje tlak, zlepšuje paměť, zklidňuje psychiku, zbavuje úzkostí a podporuje trávení. V divoké přírodě ho u nás nehledejte - roste spíše v teplých krajích, zejména v oblastech podél Středozemního moře, které jsou jeho domovem. My si rozmarýn můžeme pěstovat v květináči a od pozdního jara do příchodu zimy ho mít na balkoně, terase či zahrádce. Na zimu je bylinku potřeba přesunout dovnitř nebo alespoň na závětrné místo, kde teplota neklesá pod 5 °C. Celoročně nám také bude dělat radost doma za oknem.

Rozmarýn není rozmarný

Naopak, při pěstování je oblíbený pro svou nenáročnost. Stačí mu dostatek slunce a vzdušné vlhkosti. Nejlépe se mu daří v písčité, dobře propustné zemině. Nesnáší přemokření - snadno mu při něm hrozí zahnívání kořenů. Semínka vyséváme v průběhu března, ideálně k oknu přímo na parapet. Při klíčení má rozmarýn rád teplotu kolem 20°C, určitě ne nižší. Po květnových zmrzlých můžeme rostlinku přesunout ven. Pamatujte: šťastný rozmarýn je rozmarýn na slunném stanovišti. Dostatek světla potřebuje i v zimě. Při vaření, pečení a grilování pak můžete otrhávat úzké lístky, které na první pohled připomínají jehličky. Jejich vůni určitě dobře znáte - používají se buď samotné nebo jako součást známého provensálského koření. Hodí se k masu, rybám, do těstovin, rizot, polévek i omáček. 

Oblíbená léčivka starých Řeků a Římanů

Za účelem výroby tinktur a esenciálních olejů je lepší sáhnout po rozmarýnu rostoucím více na jihu. Právě hojnost slunce totiž umocňuje jeho léčivou moc. Divoce rostoucí rozmarýny dosahují výšky až 2 m, jsou rozložité a hustě obsypané kopinatými, čárkovitými lístky. Ty jsou někdy lesklé a sytě zelené, jindy mají nádech do šeda až stříbrna. Rostlina bývá bohatě větvená a po několika letech začíná ve spodní části dřevnatět. Když se rozmarýnu daří, dožívá se až 30 let. V antickém Řecku a Římě rostl u každého stavení a zmínky o něm najdeme i ve starých řeckých bájích a pověstech. Píše se v nich třeba o rozmarýnovém víně nebo o snítce rozmarýnu, která se používala při svatebních obřadech podobně jako dnešní myrta. Studenti, básníci a filosofové si větvičky rozmarýnu vplétali do vlasů nebo si z nich pletli věnečky, aby podpořili paměť a bystrou mysl. V Shakespearově Hamletovi měla zase větvička rozmarýnu zajistit, že na sebe odloučení milenci nikdy nezapomenou. Dnes bylinu zkoumáme v souvislosti s pozitivními účinky na krátkodobou paměť a mluví se dokonce i o jejím využití při léčbě Alzheimerovy choroby...

Přírodní vzpruha pro mozek 

Moderní věda objasňuje, proč staří Římané věřili, že jim rozmarýn pomůže zbystřit mysl a udržet dobrou paměť. Obsahuje totiž unikátní kombinaci silic, které prokrvují mozek, stimulují jeho činnost a zlepšují tak naše kognitivní funkce. Hlavní z těchto složek, cineol, byl intenzivně zkoumán v souvislosti s inteligencí laboratorních krys. Ty měly pod jeho vlivem o 15 % lepší výsledky při orientaci v labyrintu. Jinými slovy: kdo každý den říkáte věty typu "co jsem to vlastně chtěl" a "kam jsem to zase dal" nebo si připadáte zpomalení, zmatení a neakceschopní, sáhněte po rozmarýnu. V tradiční čínské medicíně platí za bylinu podporující mozkovou činnost už několik tisíc let. 

Povzbudí a zklidní zároveň

Není to protimluv? Rozhodně ne. Voňavý rozmarýn je totiž specifický právě tím, že má stimulační a zároveň uklidňující účinek. Obsažené látky posilují krevní oběh a lehce zvyšují krevní tlak. Zároveň však uzemňují, zklidňují mysl a uvolňují vnitřní napětí. V přírodě existuje mnoho rostlin, které stimulují a dodávají vitalitu. Většina z nich ale současně umocňuje vnitřní neklid, který roste spolu s energií dodanou tělu. Rozmarýn je proto ideální volbou pro lidi zpomalené vnitřní nejistotou, nepřekonanými strachy, neuspořádanými myšlenkami, bázlivostí a únavou ze života jako takového. Proto ho najdeme v bylinných směsích doporučovaných při nervovém vyčerpání. Kromě čajů a tinktur má podobný účinek i vůně éterického oleje. 

Na studené ruce i nohy 

Tím, že posiluje krevní oběh, také odstraňuje nepříjemný pocit chladu v končetinách. Jsou vám tyto potíže dobře známé? Vypijte si 2x denně šálek nálevu z rozmarýnu nebo sklenku rozmarýnového vína. Uvidíte, že to zabere lépe než vlněné ponožky. Vzhledem k obsahu látek podporujících zdraví kardiovaskulárního systému dále bylinka tonizuje cévy a pomáhá při tzv. stařeckém srdci. Prokrvuje vnitřní orgány (například dělohu a játra), čímž prospívá jejich normální funkci. V klášterních zahradách se v minulých staletích pěstoval zejména za účelem ozdravných koupelí. Ty měly kromě správného prokrvení celého těla zmírňovat či odstraňovat ochrnutí po mrtvici. Doporučovaly se také při svalových a nervových bolestech a při bolestech páteře a zad. V neposlední řadě pomůže rozmarýn i při ženských obtížích - nepatří sice k ženským bylinám číslo jedna (více například v článku o řebříčku), ale může být účinným doplňkem nebo příjemnou obměnou. Napomáhá léčbě vaginálních výtoků, upravuje cyklus, zmírňuje bolesti a posiluje při nervovém vypětí. 

Podpora trávení a voňavé koření v jednom 

Obsažené silice, hořčiny a třísloviny podporují správné zažívání a ulevují při nadýmání a pocitu plnosti. Pozitivní účinky má bylina na celou trávicí soustavu. Uvolňuje hladké svalstvo a může tak být rychlou pomocí při křečích v břiše. Zároveň podporuje vylučování žluče a tvorbu žaludečních šťáv. Snítky rozmarýnu nebo nadrcené lístky jsou proto ideální na dochucování lehčího i těžšího masa určeného ke grilování, pečení a rožnění. Máte-li rozmarýn doma nebo si ho třeba přivezete nasušený z dovolené, používejte ho jako koření. Je skvělý ke všem druhům ryb, masa a zeleniny, výborně chutná s olivovým olejem a hodí se i k různým sýrům a šunkám. Delší a silnější větvičky lze také použít jako přírodní grilovací jehlice. Lístky buď sdrhnete nebo kousky jídla napícháte a navléknete přes ně - začněte vždy ze směru od spodu větvičky. Nelámou se a samy jsou silně aromatické - nejlepší jehlice na grilování, jaké si můžete přát! 

Rozmarýn pro vnitřní i zevní použití

Tradiční formou užívání jsou bylinné kapky a tinktury. Dále můžeme využít samotnou sušenou bylinu určenou k přípravě nálevu či odvaru, oblíbené jsou i různé čajové směsi s rozmarýnem a éterický olej určený k aromaterapii. Rozmarýn bývá také součástí kadidel a vykuřovacích směsí. Často se s ním setkáváme i v  přírodní kosmetice - je oblíbenou příměsí šampónů, sprchových a pleťových olejů, mýdel a květových či pleťových vod. Při zevním použití se uplatňuje hlavně jeho schopnost prokrvovat a stimulovat, což oceníme nejen u pokožky, ale například i u vlasových kořínků. Má také skvělé detoxikační, čistící a antiseptické vlastnosti. 

Příprava posilujícího čaje 

1 čajovou lžičku sušeného rozmarýnu zalijte 1/4 l čerstvě převařené vody a nechte 10 min vyluhovat v přikryté nádobě. Sceďtě a pijte max. 2 šálky denně.

Znáte rozmarýnové víno? 

Posiluje oběhový systém, voní po kafru a má zajímavou, silně kořeněnou chuť. Na jeho přípravu ale potřebujete čerstvě natrhaný rozmarýn - ze sušeného to nikdy nebude ono. Jednotlivé větvičky (nikdy nesbíráme zdřevnatělé části) nasekáme na drobno a vsypeme do skleněné lahve (naplníme ji asi z jedné čtvrtiny). Zalijeme kvalitním červeným vínem a necháme 3 - 4 týdny stát. Občas protřepeme. Poté scedíme a pijeme 1 malý panáček ráno nalačno, opět max. 2 x denně. 

Komárům nevoní, vyrobte si repelent

Zhruba z 10 g sušeného romarýnu si můžete připravit účinný přírodní repelent. Jak na to? Vezměte 1/2 l vody, přiveďte ji k varu, odstavte, vsypte rozmarýn a nechte několik hodin stát. Po vychladnutí sceďte a k tekutině přidejte 1 polévkovou lžíci vinného octa. Promíchejte, přelijte do lahvičky s rozprašovačem a uchovávejte v chladu. Neničí oblečení, neškodí přírodě, nedráždí pokožku a spolehlivě odpuzuje komáry i další bodavý a savý hmyz. Pro zesílení účinku můžete rozmarýn nakombinovat s dalšímí bylinami s repelentním účinkem, například s levandulí, citronovou trávou, meduňkou nebo mátou peprnou. 

Na závěr trocha slovíčkaření: rozmarýn nebo rozmarýna? 

Co je správně? A proč se říká oboje? Odpověď najdeme u květů. Jedná se o bíle, modře či modro-fialově zbarvené kvítky, které bylince vysloužily původní latinský název ros marinus, tj. mořská rosa. S rozšířením křesťanství se ale o rozmarýnu začalo mluvit v souvislosti s Pannou Marií. Postupně se tak kromě mořské rosy začíná objevovat i podobný název Mariina rosa. V jednom z nejznámějších příběhů prchala Panna Maria s malým Ježíškem před Herodovými vojáky do Egypta. Když si potřebovala odpočinout, schoulila se s děťátkem pod mohutný rozmarýn. Svůj modrý plášť přehodila přes keř s bílými květy, které prý do rána zmodraly. Anglosaská obdoba názvu bylinky, rosemary, pak shodou okolností ukrývá dvě ženská jména: Rose a Mary. To vedlo k tomu, že se dnes v některých jazycích o rozmarýnu mluví jako o Mariině růži. Ženský rod dal zároveň vzniknout české rozmarýně a my si tak můžeme vybrat mezi oficiálním názvem - rozmarýn - a lidovou rozmarýnkou, kterou známe i ze staré dětské písničky. Na tom pražským mostě, rozmarýna roste... 

Tweet