05. 04. 2022, 13:17
Nenechte si ujít první léčivé rostliny, které v dubnu už směle vykukují na svět. Sluneční paprsky budou postupně nad zem vytahovat čím dál více bylin a to znamená jediné: začíná další bylinková sezóna! Pojďme si povědět, které léčivky sbíráme na jejím začátku, s čím pomáhají, jak je poznat, nasbírat, nasušit a použít. Čas výskytu jednotlivých bylin se každý rok mírně liší v závislosti na teplotě a množství vláhy. Pravidla ke správnému sběru jsou ale vždy stejná:
- sbíráme jen v čistém prostředí
- nebereme víc než je nutné (nejlépe jen pro vlastní potřebu na dobu jednoho roku - příští jaro nám příroda nadělí bylinky nové)
- sbíráme za sucha, ne při dešti ani po dešti, ideální je teplý, slunečný den
- pokud možno neoplachujeme (kdybychom si nebyli jistí čistotou, raději nesbíráme)
- užíváme čerstvé a co nevyužijeme v den sběru, to dáme sušit
- sušíme nasekané nadrobno, rozložené v tenkých vrstvách na plátně, pečícím nebo jiném nepotištěném papíře
- pro většinu bylinek je dobré vybrat na sušení vzdušné, teplé prostory ve stínu (výjimkou je například divizna, které prospívá sušení na slunci)
- sušíme-li v troubě, nastavíme teplotu na 35 stupňů, při vyšší už by mohlo dojít ke snížení množství účinných látek
- bylinky s delší natí můžeme také sušit zavěšené ve svazku
Správně nasušené bylinky jsou na dotek šustivé a při zlomení praskají. Uchováváme například v papírových pytlících, v krabicích nebo uzavíratelných sklenicích, například v těch běžných, zavařovacích. Plechové či plastové dózy vhodné nejsou. A kam nasušené bylinky uschovat, abychom je vždy měli pěkně po ruce? Například do špajzu nebo do kuchyňské skříňky. V každém případě by neměly být vystaveny světlu, proto se také někdy doporučuje uchovávat je ve tmavých sklenicích. Bylinky pak užíváme podle chuti a potřeby, sušené dávkujeme obvykle 1 vrchovatou čajovou lžičku na šálek nálevu, u čerstvých můžeme vzít zhruba tolik, kolik zvládneme uchopit prsty jedné ruky. U listů a květů, případně u celé nadzemní části rostliny, zalijeme vroucí vodou a necháme cca 10 min vyluhovat v přikryté nádobě. Kořeny, kůru a později i plody je lepší spíše krátce povařit (cca 1-5 min). Pak už jen přecedíme, popíjíme a užíváme si uklidňující chuť a vůni božího požehnání v podobě bylin. Jsou to hojně rostoucí a zdánlivě obyčejné rostlinky, které ovšem nám, lidem, ochotně pomáhají už celá staletí. Některé z nich si můžete nasypat na chleba, přidat do salátu, do smoothie, do polévky, k omeletě, jako ozdobu k dezertům nebo do bylinkového másla či domácího pesta. Přinášíme Vám seznam 10 nejčastěji sbíraných, prvních jarních bylin, které zvládají chladná dubnová rána a večery, a své místo na slunci si každý rok vybojují i navzdory posledním záchvěvům zimy.
Podběl lékařský
Svítivě žluté kvítky podbělu na nás často vykukují ještě zpod sněhu nebo z nezatravněného kousku půdy. Z dálky si ho možná na první pohled spletete s pampeliškou - už na ten druhý ale uvidíte, že je drobnější a bez listů, které vyrůstají až po odkvětu. Kromě zlatožlutých, malá sluníčka připomínajících květů, ho také snadno poznáte podle šupinaté lodyhy. Nejčastěji ho najdete u vody, podél cest, na okrajích luk a lesů, na polích a v příkopech, ale i na překvapivě nehostinných, suchých místech, například na stráních, na náspech, v pískovnách a štěrkovnách. Začátkem jara si nasbírejte květy a později behem léta k nim přidejte nasušené listy - takto namixovaný sušený podběl má nejvíce účinných látek. Podběl je jednou z nejstarších doložených bylinek proti kašli. Uvolňuje hleny, usnadňuje odkašlávání, ulevuje při bolesti na průduškách a působí protizánětlivě. Jeho latinské rodové jméno, tussilago, znamená "odháním kašel". Doporučuje se také jako prevence při zvýšeném výskytu respiračních onemocnění. Podbělový čaj krásně voní (zejména čaj z květu) a má příjemnou, nasládllou chuť.
Česnek medvědí
V lužních lesích se začátkem dubna tvoří rozsáhlé koberce na dálku vonících listů byliny jménem česnek medvědí. Jeho svěže zelená barva a obsah účinných látek je doslova ztělesněním průrazné, naděje plné a svěží jarní energie. Sbíráme listy, které odstřihneme kousek nad zemí, nikdy je nevytrháváme i s kořínky. Nejlepším poznávacím znamením bylinky je její nezaměnitelná česneková vůně. Čerstvé listy si pak přidáváme do polévky, do salátu, na chleba s máslem, tvarohem či lučinou nebo do domácího pesta, které se skvěle hodí k těstovinám, ale i na bagetu nebo třeba na dochucení kuřecího či krůtího masa. O česneku medvědím se dříve říkalo, že za ním medvědi putují dlouhé kilometry, aby si jím po zimním spánku pročistili krev. Obsahuje antioxidanty, vtiamíny C, A, B1 a B2, železo, hořčík a antibakteriálně působící látku jménem alicin. Působí detoxikačně, je skvělý na očistné kúry, prospívá srdci a celé oběhové soustavě, pomáhá při nadýmání a pocitu přeplněných střev, podporuje trávení. Listy, které nespotřebujeme hned, můžeme namočit do vody a použít i za pár dní. Zbytek zamrazíme nebo nasušíme jako koření. Mražením si ale lépe uchováme intenzivní česnekovou chuť a vůni.
Sedmikráska chudobka
Kdo by ji neznal? Skromná malá kytička, která se na ozdobu přidává nejen do čajových směsí, ale také k dezertům, na chleba či do salátu. Krásné jsou i ledové kostky se zamraženými sedmikráskami - můžete je použít při servírování limonády. Patří k bylinám kvetoucím od jara až do podzima, obvykle od března do října. Najdeme ji na každém městském trávníku, na zahradách, v lesích, na lukách, na polích, mezích a podél cest. Říká se, že nosí lidem život, naději a štěstí. Osahuje minerály, třísloviny, hořčiny, saponiny a antioxidanty. Sedmikráskový čaj pomáhá při nachlazení, působí proti kašli a zahlenění, má hojivé a protizánětlivé účinky, svým jemným působením pomáhá i při zánětech ledvin a močových cest. Patří také k bylinám vhodným na detoxikační kúry. Čerstvě natrhané, rozmačkané listy dokáží zastavit krvácení u drobných ranek a pomohou i proti svědění u štípanců. Nasušené sedmikrásky můžete dle libosti přidávat do čajových směsí na podporu dýchacích a močových cest, na posílení imunity a na celkovou pohodu.
Kopřiva dvoudomá a žahavka
První mladé výhonky kopřiv mají vysoké množství minerálních látek, především železa, a jsou proto skvělým pomocníkem proti jarní únavě. Šálek čaje z čerstvě natrhaných kopřiv vám dodá chybějící energii - má tonizační účinky, odvodňuje, zvyšuje vylučování kyseliny močové, působí močopudně a stimuluje látkovou výměnu. Obsahuje také vitamín C, A, B2 a K1. Patří k bylinám, které čistí krev a skvěle se proto hodí k jarním detoxikačním kúrám. Podle Pátera Františka Ferdy nás kopřiva hravě zbaví všech nahromaděných škodlivin a pomůže i při anémii a různých onemocněních krve. Oba dva druhy - vyšší dvoudomá a nižší, ale žahavější, žahavka - jsou skvělé na podporu trávení, na očistu střev a ozdravení střevní mikroflóry. Tradičně se kopřivové pitné kúry doporučovaly při potížích s játry, žlučníkem a slezinou. Pravidelné popíjení čaje z mladých kopřiv také prospěje vašim vlasům, nehtům a pokožce. (Na unavené vlasy si z kopřivových oddenků, ale i z celé natě, můžete udělat ozdravný oplach.) O Velikonocích se kopřiva přidává jako hlavní ingredience do velikonoční nádivky, většinou spolu s bršlicí, popencem, pažitkou a čímkoli, co nám už touto dobou příroda nadělí. Kopřivy sice můžete sbírat od jara až do podzima, ale mladé jarní výhonky se určitě vyplatí nasušit si do zásoby. S postupujícím jarem, příchodem léta a kvetením se množství účinných látek v kopřivách snižuje.
Prvosenka jarní
Petrklíče, nebeklíče, housátka či prvničky - snad ze všech jarních rostlinek jsou to nejvíc právě prvosenky, které si spojujeme s koncem zimy a příchodem jara. Jsou symbolem probouzení přírody a také jedním z nejoblíbenějších velikonočních motivů. Ze zářivě žlutých květních okolíků si můžete nachystat léčivý čaj, který sladce voní po medu či po zralých meruňkách. Čerstvé listy obsahují vitamín C a skvěle se hodí do jarních salátů. Petrklíčům se nejlépe daří na slunných místech s dostatkem vláhy. Najdeme je na horských loukách, pasekách, ve světlých lužních lesích, na březích vod, v zahradách, parcích a ovocných sadech. Z léčivých druhů prvosenek, které se od okrasných liší zejména vysokým stonkem, rozlišujeme prvosenku jarní a prvosenku vyšší - sbírat na čaj ale můžete obě dvě. Pomáhají při onemocnění dýchacích cest a při zahlenění, mají desinfekční účinky a usnadňují vykašlávání. Najdeme je také v podpůrných čajových směsích při dně a revmatu. Po nasušení by si květy měly uchovat svou pěknou barvu a sladkou vůni. Prvosenkový čaj vám udělá dobře i na nervy - pomáhá hlavně proti úzkostem, náladovosti a nespavosti.
Plicník lékařský
Název této atraktivní bylinky prozrazuje její využití: plicník je skvělým pomocníkem při zánětech horních cest dýchacích, při kašli a zahlenění. Posiluje plíce, usnadňuje odkašlávání, napomáhá rychlejší regeneraci sliznic dýchacích cest, působí desinfekčně. První zmínky o plicníku pocházejí ze středověkých klášterních zahrad a týkají se léčby plicní formy tuberkulózy. Bylinka obsahuje především antioxidanty, vitamín C, kyselinu křemičitou, třísloviny, hojivé slizy, saponiny, minerální látky (vápenaté soli) a flavonoidy. Kvete překrásnou růžovo-fialovou barvou, někdy až do modra, a proto se mu někdy říká modrý petrklíč. Roste nejčastěji pod listnatými stromy, v lužních lesích, oborách a hájích s dostatkem světla a vlhka. Najdeme ho také podél lesních cest, v příkopech, houští a křovinách. Jeho svítivě barevným, zvonkovitým kvítkům se přezdívá "zimniční korálky" a při sběru jsou pro nás nejlepším poznávacím znamením. Sbíráme buď celou kvetoucí nadzemní část rostliny, nebo jen květy. Léčivé látky obsahuje celá nať, čaj ze samotných kvítků je ale chutnější a voňavější. V létě si pak můžeme nasbírat a nasušit přízemní listy, které se objevují až po odkvětu.
Bříza bělokorá a bílá
Při sběru bylin bychom neměli zapomínat na jednotlivé části stromů. Na jaře sbíráme především mladé listy, pupeny, mízu a později květy. Mnohé druhy stromů jsou doslova pokladnicí látek posilujících naše zdraví a patří k nejosvědčenějším lidovým léčivkám. Bříza se tradičně užívá při zánětech močového měchýře, na posílení močových cest, při onemocnění ledvin a ledvinových kamenech, při zadržování vody a na celkovou detoxikaci a povzbuzení. Vyjděte si na procházku do čistého březového háje nebo si vyhlédněte sympatickou břízu a poproste ji o košík mladých lepkavých listů. Doma si pak nachystejte posilující nálev a zbytek listů nasušte. Čaj z břízy se dopručuje při osteoporóze, bolestech kloubů, dně, revmatu a artritidě. Posiluje srdce, pomáhá harmonizovat hladinu cholesterolu v krvi a také je skvělým vlasovým tonikem. Z březového odvaru se dříve dělávaly oplachy na vlasy, protože podporuje jejich růst, zlepšuje pružnost, zbavuje mastné pokožky hlavy a pomáhá proti lupům. Břízu, která je vám obzvláště milá, si také nezapomeňte obejmout - dodá vám dobrou náladu, uklidní vás, potěší na duši a celkově posílí. (Více o stromech jako o moudrých bytostech a velikých generátorech energie se dozvíte v předchozím článku )
Violka vonná
Lidově fialka, drobná kytička z lužních lesů, obor, zahrad, luk a hájů, která se ve starověkých kulturách pěstovala ve velkém, protože je zdrojem jednoho z nejvoňavějších a nejoblíbenějších esenciálních olejů vůbec. Už celá staletí má své stálé místo v přírodní kosmetice, aromaterapii a výrobě parfémů. Když budete mít to štěstí a na některé ze svých jarních procházek narazíte na trsy fialek, určitě si k nim přivoňte. Je to vůně čistá, jemná, rafinovaně ženská a zároveň léčivá. Má uvolňující účinek, pomáhá při nervozitě, úzkosti a strachu. Když se violce daří, vytvoří na zemi rozsáhlé fialové koberce, na které je nejen radost pohledět, ale také se nemusíte bát si jich dostatek natrhat - rostlinku nikdy nevytrhávejte s kořeny a soustřeďte se jen na sbírání drobných kvítků. Je to sice pracné, ale krásné, vylaďující a odpočinkové. Z květů si pak doma nachystejte nálev a zbytek nasušte. Fialkový čaj je bohatým zdrojem minerálů (železo, vápník), vitamínů (A, C, rutin), antioxidantů, saponinů a hojivých slizů. Violka vonná dále obsahuje kyselinu salicylovou, která je účinnou látkou v acylpirinu. Podporuje zdraví dýchacích cest, usnadňuje odkašlávání, pomáhá při potížích s menopauzou a předmenstruačním diskomfortem, ulevuje při bolestech kloubů a doporučuje se k rychlejšímu zotavení po nadměrné zátěži, fyzické i duševní. Od ostatních druhů violek ji nejlépe odlišíte podle oné pověstné vůně.
Smetanka lékařská
Bez čerstvě zelené louky poseté svítivě žlutými sluníčky - pampeliškami - by snad ani jaro nebylo jarem! Tato hojná, vytrvalá bylina je jednou z nejčastěji sbíraných léčivek u nás. Díky ohebným, dutým stvolům je také oblíbenou rostlinkou malých lučních víl a princezen - pletení pampeliškových věnců je skvělý způsob, jak děti venku hezky zabavit. Květní úbory smetanky můžeme nacházet od jara až do podzima a když si je při sběru pořádně prohlédnete, zjistíte, že každý z nich je tvořen přibližně 150 tenounkými jazykovými květy. Jsou skvělé na výrobu pampeliškového medu nebo sirupu. Květy při sběru neoplachujte, připravili byste se tak o část léčivého pylu. Mladé, křehké listy si můžete přidávat do jarních salátů, hořké stvoly plné pampeliškového "mléka" můžete žvýkat čerstvě utržené. Podporují trávení, detoxikují játra, rozpouštějí žlučníkové kameny a harmonizují hladinu cukru v krvi. Nejvíce zdraví prospěšných látek pak najdeme v kořeni, ze kterého se tradičně připravují detoxikační čaje. Nebo si ho můžete opražit a nachystat si zdravou pampeliškovou "kávu". Účinnými látkami v pampelišce jsou zejména taraxacin, který podporuje správnou funkci slinivky, a inulin, vhodný pro diabetiky. Dále obsahuje antioxidanty, flavonoidy, vitamín C, minerální látky, mangan, draslík, třísloviny a hojivé slizy.
Popenec břečťanovitý
Tato nenápadná, drobná, poléhavá rostlinka bývá často mylně považována za plevel. Hojně roste na zahradách, polích, loukách, podél vod a cest, u domů, zídek a různých křovin a houštin. Dokud popenec nekvete, je velice těžké si ho v trávě povšimnout. Jakmile se ale objeví něžné, bledě fialové kvítky, můžete se vydat na sběr. Sbíráme celou kvetoucí nať s čtyřhrannou lodyhou a srdčitými lístky. Je zdrojem vitamínu C a tradičně se přidává do bylinkových másel, salátů, polévek a také do velikonoční nádivky. Dříve se popencem dochucovaly omáčky a vepřové maso, často se také dělával na způsob špenátu. Výborný je i s míchanými vajíčky nebo k omeletě. Pro léčivé účely se doporučuje popíjet nálev, který pomáhá zejména při zánětech močových cest, rozpouští močové kameny a osvědčuje se i při žaludečních a žlučníkových potížích. Obsahuje třísloviny, hořčiny, organické kyseliny, karotenoidy, silici, saponiny a minerální soli (zejména draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu a železa). Známé jsou také jeho pozitivní účinky na kašel, dušnost, průduškové astma a další nemoci dýchacích cest. V některých obastech se mu proto říká zádušník.
Komentáře1