Heřmánek pravý, všelék pro děti i dospělé

Všimli jste si, jak okraje rozehřátých luk a polí hrají všemi barvami?  Mezi červnovým lučním kvítím najdeme celou řadu bylin, sbíraných a ceněných pro své schopnosti. V období okolo slunovratu vídáme nejčastěji vlčí máky, kopretiny, bledě modré čekanky, tmavě modré chrpy, bílé květy řebříčku, začínající žluté květy řepíku, růžový jetel luční a také trsy zpeřených listů a drobných žlutobílých "sluníček", které poznáme už podle jejich nezaměnitelné vůně. Ano, řeč je o heřmánku pravém  Své jemně kořenité aroma má tento poklad lidového léčitelství díky éterickým olejům, jejichž síla je největší v teplých letních dnech. O heřmánkové vůni se říká, že zahání zlobu, uvolňuje napětí, uklidňuje rozbouřenou mysl a navozuje dobrou náladu. Vyjděte si na heřmánek, zhluboka přitom dýchejte, nasávejte vůni lučních bylin a vstřebávejte do sebe teplo letní přírody. Zásoba nasbíraného heřmánku se vám bude hodit v chřipkovém období, při problémech s trávením, při ženských potížích, nespavosti nebo třeba při bolestech zubů. Heřmánek působí všestranně a jeho účinky mohou přijít vhod po celý rok. 

Výskyt, sběr a sušení

Kromě okrajů luk a polí roste často na paloucích a mezích, v příkopech, rumištích a na okrajích lesů. Často ho najdeme v obilí, v jeteli, kukuřici, bramborách či řepě, dáváme si proto pozor na případné chemické postřiky. Heřmánek kvete obvykle od konce května do srpna. V době květu dorůstá do výšky 50 cm, má rozvětvenou lodyhu a tenké, zpeřené listy. Na sběr je nejlepší jít v poledne či v brzkých odpoledních hodinách, za suchého, slunečného počasí. V takovou dobu je síla obsažených silic největší, jejich aroma ucítíte už když budete k heřmánkovým trsům přicházet. Sbíráme celé květní úbory a sušíme je na tmavším, vzdušném a teplém místě, rozložené v tenkých vrstvách. Během sušení heřmánek neobracíme, aby se květy nerozdrobily.

Možnost záměny

Na podobných místech jako heřmánek roste rmen římský (sličný), někdy nesprávně nazývaný heřmánek římský, a rmen rolní. Pro méně zkušené sběrače je záměna těchto tří rostlin nasnadě. Nebezpečí ale nehrozí: prvně jmenovaný se heřmánku podobá obsahem silic a lze ho užívat jako mírně působící bylinu při potížích s trávením, migrénách, oslabených játrech a onemocnění žloutenkou. Rmen rolní účinné látky neobsahuje, ale nijak nám neublíží. Jednalo by se o pití tzv. „pleveločaje“, tedy neúčinného nálevu. A jak tedy bezpečně poznat heřmánek pravý? Existují tři poznávací znamení: typická intenzivní vůně, vyklenutý žlutý střed kvítků a nevyplněné květní lůžko, které je po rozříznutí duté.

Obsažené látky a použití 

Účinnými látkami v heřmánku jsou především jeho silice: chamazulen, bisabolol, farnesen a matricin. Dále obsahuje flavonoidy, třísloviny, sliz a kumariny. Je zdrojem antioxidantů, posiluje přirozenou obranyschopnost, působí protizánětlivě, dezinfekčně a potopudně. Pomáhá při respiračních onemocněních, při kašli, rýmě a horečce, zklidňuje podrážděné dýchací cesty, ulevuje při ucpaných dutinách. V období epidemií a zvýšeného výskytu virových nákaz a nemocí z nachlazení by v našich domácích lékárničkách neměl chybět. Další oblastí využití je trávicí systém: pomáhá proti nadýmaní, zklidňuje průjmy, koliky, střevní a žaludeční křeče, často se přidává do žaludečních čajů. Při bolestech břicha s heřmánkem nikdy nešlápnete vedle.  Patří také mezi ženské všeléky. Ulevuje při bolestech podbřišku, menstruačních potížích a fyzickém i psychickém diskomfortu spojeným s cyklem. Slovo mater v latinském názvu heřmánku, matricaria chamomilla, souvisí s využitím heřmánku po porodu, kdy prospívá kojícím a hojícím se maminkám. Patří mezi malé množství bylin, které je možné podávat i kojencům. Pomáhá proti známým "prdíkům", zklidňuje a podporuje snadnější usínání. Jako kloktadlo se dá používat při zánětech a bolestech zubů a dásní, ve formě oplachů čistí a regeneruje podrážděnou pokožku, drobné ranky, lehké popáleniny a mokvavé vyrážky. Po psychické stránce vyvolává uklidňující pocity a celkově harmonizuje, prospívá koginitivnímu a duševnímu zdraví. 

Příprava nálevu

1 vrchovatou lžičku sušeného heřmánkového květu zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 10 min luhovat, přecedíme a po doušcích popíjíme. Čaj si můžeme dopřát 2-3x denně. U čerstvých kvítků vezmeme na 1 šálek tolik, kolik zvládneme uchopit prsty jedné ruky. 

Příprava kloktadla 

1 vrchovatou polévkovou lžíci sušeného květu nebo plnou hrst čerstvého květu zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 10 min luhovat, přecedíme, necháme vychladnout a vlažné užíváme ke kloktání nebo výplachům dutiny ústní. Můžeme užívat také k oplachům pokožky. 

Inhalace

1 vrchovatou polévkovou lžíci spaříme 1 litrem vroucí vody. Vdechujeme po dobu 20 min, důkladně přikrytí pod osuškou. Po skončení inhalace musíme zůstat v teple. 

Heřmánkový olej

2 hrsti čerstvých květů naplníme do lahve, zalijeme kvalitním rostlinným olejem (květy musí být zcela ponořené), a necháme 3 týdny odstát na teplém místě. Můžeme použít do koupelí, sedacích i celkových, k potírání podrážděné pokožky, bolavého podbřišku, namožených končetin nebo k jemné, uklidňující masáži spánků. 

Obklad

Plnou hrst heřmánkového květu spaříme horkou vodou, přecedíme, vložíme na kousek plátna a ještě teplé přiložíme na postižené místo, například na bolavé dětské bříško. 

Heřmánková mast 

Do 90 ml za studena lisovaného olivového oleje přidáme 20 povadlých (ne čerstvých) květů, za občasného promíchání macerujeme ve vodní lázni po dobu 5 až 7 hodin, při teplotě do 40 stupňů. Po přecedění rozpustíme 10 g včelího vosku a smícháme s vychladnutým olejem. Pořádně promícháme a naplníme do čisté lahvičky. Ihned po ztuhnutí můžeme začít používat.

Tweet