Bršlice: pro jednoho plevel, pro druhého užitečná bylina

Na první pohled všem známá rostlina s neobvyklým jménem - bršlice kozí noha. Svůj název dostala proto, že její trojčetné listy připomínají otisk kozího kopýtka. Říká se jí také kerhák, kerhátek či husí packa. Tato bylinka z čeledi miříkovitých bývá 50-80 cm vysoká a pokud se jí dobře daří, dokáže se velmi rychle a houževnatě rozšiřovat po okolí. Trendem poslední doby je proto vyhánět ji ze zahrádek spíše než oceňovat její léčivé schopnosti. Bršlice ale není jen tak ledajaký plevel, je bohatým zdrojem vitamínů, minerálů, stopových prvků, tříslovin, hořčin, chlorofylu a dalších prospěšných látek. 

Sbíráme listy a oddenky

Listy užíváme čerstvé i sušené, podobně jako například listy miříku celeru. Obsahují vysoké množství vitaminu C a mají svěží jarně zeleninovou chuť, která nejvíc připomíná právě celerovou či petrželovou nať. Nejlepší jsou mladé, ještě lesklé lístky. Větší, matné listy už nejsou tak dobré, protože chutnají nahořkle. S postupem jara u nás najdete bršlici na každém kroku - utrhněte si hrst listů a dejte si je jen tak, jako zdravou svačinku na zahnání jarní únavy  Můžete si je i nakrájet nadrobno a nasypat na chleba s lučinou či tvarohem. Hodí se znát ještě jednu vlastnost bršlicových listů - když vás štípne komár, zkuste si na štípanec co nejrychleji přiložit rozmačkaný lístek. Svědění vás brzo přejde, bršlice je totiž účinným pomocníkem při bodnutí hmyzem a při menších poraněních kůže. Uklidňuje podrážděnou pokožku a urychluje hojení zanícených ranek. A jak je to se sběrem oddenků? Obvykle je sušíme a užíváme v podobě nálevu. Bršlice je hojně vytváří během celého vegetativního období a právě díky nim bývá noční můrou všech milovníků úhledných zahrádek. Pokud se i vaše zahrada stane bršlicovým rájem a vy se rozhodnete její počty snížit, nezapomeňte si z vytrhaných oddenků uvařit čaj. Působí močopudně, podporuje trávení, uvolňuje křeče v oblasti žaludku, upravuje činnost střev, urychluje látkovou výměnu, napomáhá snížení tělesné váhy. Bršlicí si lidé dříve pomáhali při dně a zhoršené pohyblivosti kloubů. Proto byla hojně pěstována v kláštěrních zahradách a užívána k regeneračním a detoxikačním kúrám. Nálevy z oddenků lze použít také na obklady při otocích a bolestech nohou. 

Kde roste a jak ji poznáme

Kromě zahrad ji najdeme u vody, v křovinách, v podrostu smíšených a listnatých lesů, na pasekách, loukách, stráních, v příkopech či podél cest. Když se na bršlici zaměříte, začnete mít za chvíli pocit, že roste téměř všude   Listy jsou trojčetné, ostře pilovité. Květy jsou bílé, uspořádané do okolíku. 

V kuchyni je jako doma

Mladé, lesklé, ještě ne zcela rozvité lístky s řapíkem jsou skvělé nejen na chleba, ale i nastudeno do salátů. Jsou trošku pikantní, někdy mívají jakoby ořechovou chuť. Hodí se na dochucení polévek se zásmažkou, do studených polévek (například do okurkové), na posypání přílohových brambor nebo bramborového salátu, do zapečených brambor, do pesta, do nádivek (spolu s kopřivami jsou tradiční bylinkovou součástí velikonoční nádivky), do zeleninových smoothies, do vaječných omelet. V zahraničí se často přidávají do slaných koláčů. Jak na to? Mladé lístky pokrájejte nadrobno, vhoďte do vroucí vody a krátce povařte (2 minuty postačí). 

Bršlicový špenát

Bršlici můžeme i dusit – v tom případě se připravuje podobně jako špenát. Lístky spaříme, necháme okapat a rozmixujeme či nasekáme na drobno. Nakrájíme cibulku, zpěníme na sádle a přidáme bršlicové lístky. Podusíme, můžeme vmíchat česnek utřený se solí, opepřit či zakápnout troškou sojové omáčky, případně vmíchat vajíčko nebo zjemnit smetanou. 

Bršlicové pesto 

Mladé čerstvě nasbírané lístky rozmixujeme se solí a olejem. Na 2-3 hrsti listů potřebujeme 150-200 ml za studena lisovaného oleje. Můžeme použít klasický slunečnicový, nebo zvolit olej výraznější, například avokadový či z lískových ořechů. Další ingredience přidáváme podle chuti, výborná jsou slunečnicová semínka, loupané mandle, dýňová semínka nebo kešu ořechy. Můžeme přidat stroužek česneku nebo parmezán. Pesto přendáme do skleničky a uchováváme v chladu. 

Vnější použití 

Vyzkoušejte obklady: na bolavé místo přikládáme buď přímo rozdrcené lístky, nebo použijeme nálev z oddenku. Látku namáčíme v nálevu a přikládáme. 

Příprava nálevu:

Dvě lžíce oddenku přelijeme půl litrem vroucí vody a necháme 10-15 minut vyluhovat v přikryté nádobě. Přecedíme a popíjíme teplý, po doušcích během dne. V případě použití k obkladům můžeme přidat lžíci navíc. 

Tweet