Vylučovací soustavu tvoří ledviny, močovody, močový měchýř a močová trubice. Na vylučování se však podílí svou činností i játra. Tato soustava zbavuje krev v ní rozpustných odpadních látek. Vylučovací orgánem jsou ledviny a můžeme si je představit jako velmi účinný filtr na krev. Základní funkční jednotkou ledviny jsou nefrony, kterých je v ledvině okolo jednoho milionu. Nefron sestává z tělíska a odvodního kanálku. Tělísko tvoří klubíčko krevních vlásečnic a váček. Ve vlásečnicích jsou z protékající krve odstraňovány škodlivé a nadbytečné látky. Denně projde ledvinami tolik krve, že vznikne asi sto padesát litrů filtrované tekutiny, tzv. prvotní moči, která je však z části vstřebána zpět, a vznikne asi jeden a půl litru sekundární moči, která je následně močovými cestami odváděna z těla. Jaké látky nakonec skončí v moči, závisí na důmyslném mechanismu, který slouží k tomu, aby si tělo udrželo vnitřní rovnováhu – homeostázu. Během průchodu odfiltrované krevní plazmy ledvinou dochází k důsledné kontrole množství vody, solí a dusíkatých látek (amoniak), které jsou odváděny do ledvinové pánvičky, vše pro tělo potřebné a užitečné se vrací zpátky do krevního oběhu. Vzniklá tekutina, která se nazývá sekundární moč, je odváděna z ledvin močovody do močového měchýře, jenž je zásobárnou moči. Ten je tvořen hladkou svalovinou a má objem cca od 0,6 do 1,2 litru. Ale již při jeho naplnění na cca 0,15 až 0,40 litru člověk pociťuje nutkání jej vyprázdnit (vymočit se). Z močového měchýře je moč odváděna močovou trubicí z těla ven. Zhruba od 18. měsíce věku po porodu dítěte se tak děje již vědomě pod volní kontrolou.