Oběhovou soustavu tvoří dva uzavřené systémy krevních cév, které se slévají a propojují v srdci. Velkým okruhem (tělním) jsou ze srdce krevním řečištěm rozváděny kyslík, živiny a stopové prvky rozpuštěné v krvi směrem k tělním buňkám a od buněk zase odpadní produkty (metabolity) směrem k srdci. Malý okruh (plicní) propojuje srdce s plícemi, kde se odkysličená krev okysličí a následně přivádí zpět k srdci kyslíkem obohacená. Cévy jdoucí od srdce se nazývají tepny (arterie), ta největší se jmenuje aorta. Ta se dělí na menší tepny a tepénky, aby se dál rozdělily na hustou síť tenkých kapilár, ve kterých dochází přes prostupnou cévní stěnu k výměně látek mezi krví a buňkami. Kapiláry se posléze spojují do žilek, menších žil a žil, až se celý oběh uzavře dvěma mohutnými žilami, které přivedou krev zpět k srdci.
Srdce je orgán uložený v hrudníku za hrudní kostí a dělíme jej na pravé a levé srdce, obě jeho části tvoří ještě dva oddíly – předsíň a komora. Pravá menší část slouží oběhu plicnímu, levá strana (větší) nasává okysličenou krev z plic a zabezpečuje tělní oběh. Srdeční činnost závisí na srdeční svalovině a jejím stahu. To dává krvi dostatečnou energii, aby se dostala výživa i k těm nejvzdálenějším buňkám dostatečně rychle. Počet stahů (srdeční frekvence) je proměnlivý, záleží na momentální tělesné i duševní zátěži. Klidová srdeční frekvence u dospělého je asi 75 tepů za minutu.
Celkový objem krve v těle dospělého je zhruba 5,5 litru. Obsahuje kromě vody i živiny, stopové prvky, enzymy, hormony, odpadní látky a hlavně krevní buňky, červené a bílé krvinky a krevní destičky. Červené krvinky (erytrocyty) jsou ploché bezjaderné buňky, které jsou schopné na sebe vázat kyslík a kysličník uhličitý a slouží k distribuci a odvodu těchto plynů. Bílé krvinky (leukocyty) jsou buňky imunitního systému, je jich velké množství druhů a na jejich funkci a spolupráci závisí tělesná imunita. Jako jediné z krevních buněk jsou schopné procházet cévní stěnou a můžeme se s nimi setkat i v mezibuněčném prostoru. Krevní destičky (trombocyty) najdou své uplatnění při narušení stěn cév tím, že umožňují srážlivost krve, kterou zamezují její ztrátě, a umožňují hojení stěn tepen, žil a kapilár.