Rozmnožovací soustava

Jedná se o soustavu orgánů, umožňujících zrození potomků a předávání jim dědičné informace rodičů. Jejím posláním je tvorba pohlavních buněk (gamet) a pohlavních hormonů. V pohlavních orgánech ženy dále dochází k vývoji lidského plodu (nasciturus) před jeho narozením. Na rozdíl od jiných soustav orgánů v lidském těle, které jsou společné pro muže i ženy, rozmnožovací soustava zahrnuje orgány odlišné podle pohlaví.

Pohlavní orgány muže sestávají z varlat, párového orgánu původně se vyvíjejícího v břišní dutině a těsně před narozením sestupujícího do šourku. Ve varlatech, v semenotvorných kanálcích, se tvoří spermie. Zároveň zde vznikají některé hormony, z nichž nejvýznamnější je testosteron, který má přímý vliv na vývoj druhotných pohlavních znaků muže. Spermie zrají do funkčního stavu 10 - 11 týdnů a dozrávají ve stočeném kanálku tvořícím nadvarle. Zde jsou "skladovány" až čtyřicet dnů a po té, nedojde-li k ejakulaci, jsou zlikvidovány bílými krvinkami. Varlata jsou uložena v šourku, který je váčkem tvořeným kůží a hladkým svalstvem. Taková konstrukce šourku umožňuje udržování vhodné teploty pro spermie, která je asi o čtyři stupně Celsia nižší, než je teplota těla. V chladu se svaly šourku stáhnou a ten se smrští, v teple naopak uvolní a umožní větší odvod tepla. Z nadvarlete vychází chámovod, který ústí do močové trubice v místě prostaty. Je tvořen hladkým svalstvem a prudkými stahy sem dopravuje spermie při ejakulaci. Prostata (žláza předstojná) zajišťuje tvorbu chámové tekutiny, která spolu se spermiemi tvoří ejakulát. Penis obsahuje topořivá tělíska, umožňující při uzavření odtoku krve (hladkým svalstvem) jeho ztopoření (erekci).

Pohlavní orgány ženy tvoří vaječníky, uložené v břišní dutině. Jde o párový orgán, jsou tři až čtyři centimetry velké, v jejich vrstvě korové vznikají a postupně dozrávají vajíčka. Vaječníky také produkují hormony estrogeny, které ovlivňují tvorbu druhotných pohlavních znaků ženy, a hormon progesteron, jehož úkolem je vytvořit podmínky pro růst a prokrvení děložní sliznice nutné pro udržení těhotenství. Vajíčko je největší buňkou v lidském těle, samo je nepohyblivé, posunuje jej stěna vejcovodu. Vajíčka vznikají ještě před narozením v množství až 400 tisíc, které však do puberty klesne na přibližně 4 tisíce, a z nich v době plodnosti dozraje a při ovulaci se uvolní jen asi čtyři sta. Při ovulaci je vajíčko zachyceno vejcovodem, ve kterém je řasinkovým epitelem a hladkým svalstvem posunováno do dělohy. K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu, pokud to nenastane, zlikvidují je bílé krvinky. Děloha je orgán nepárový, běžně osm centimetrů dlouhý, ale v těhotenství se zvětší až na objem sedmi litrů. Vnitřní stranu tvoří děložní sliznice, silně prokrvená, která zajišťuje výživu zárodku a plodu. Úzkým děložním hrdlem, zvaným děložní čípek, ústí do vaginy (pochvy). Ta je dutinou tvořenou hladkým svalstvem a pružným vazivem, ve stěnách jsou smyslové buňky, do prvního pohlavního styku je vchod do ní částečně uzavřen tenkou vazivovou blánou (hymenem), s otvorem uprostřed pro odtok menstruační krve. Vagína vylučuje poševní sekret, který svým nízkým Ph chrání proti průniku bakterií do dělohy. Vagina ústí do poševní předsíně, chráněné ze stran malými a velkými stydkými pysky. Malé jsou pokryté sliznicí, velké kůží. V místě, kde se malé stydké pysky vpředu dotýkají je pod povrchem drobný, citlivý pozůstatek topořivého tělíska - klitoris (poštěváček), jako pozůstatek společného vývoje mužských a ženských  pohlavních orgánů.