Trnka obecná a trnkové dobroty: čaj, portské i povidla

Trnkové keře jsou tradiční součástí naší přírody. Jejich květy i plody mají široké využití jak v lidovém léčitelství, tak v kuchyni. Každý rok byly proto běžnou součástí života našich prababiček. Mimojiné o tom svědčí i oblíbená lidová pořekadla! Tak třeba: "pojďte holky do oborky, chlapci půjdou s námi, půjdeme se podívati, jsou-li trnky zralý!". Podobně jako bez černý měla i trnka stát poblíž každého stavení, aby jej chránila před zlými silami. Říkalo se také, že kdo sní první tři květy trnky, bude po celý rok chráněn před nemocemi. Jedna pěkná pranostika zase praví, že kolik dní před sv. Jiřím kvete trnka, tolik dní před sv. Jakubem může začít sklizeň obilí. Tolik tedy k lidovým moudrům a pořekadlům. A jak je to s praktickým využitím? 

Říká se, že "kvete první a dává poslední"

Co to znamená? Že květy můžeme sbírat už časně zjara, zatímco na podzimní plody, tzv. trnky, chodíme až po prvních mrazících. Pak totiž nejsou tak trpké. Jak trnku poznáte? Slivoň trnka neboli trnka obecná, latinsky prunus spinosa, je 2 až 3 metry vysoká, hustě věvená a porostlá dlouhými trny. Její plody - trnky - jasně ukazují, že patří k příbuzným švestky obecné (slivoň švestka). Oproti švestkám jsou ale trnky menší a světlejší. Jedná se o oválné, modrošedé až modrofialové peckovice. Když jsou ojíněné, chytají až metalické zabarvení. Užívané jsou po staletí na výrobu domácích likérů, kompotů, sirupů, šťáv, povidel a marmelád. Jsou také oblíbenou přísadou do omáček, zejména ke zvěřině, například ke kančímu masu. V některých oblastech se nakládají podobně jako olivy a kapary.

Své místo v přírodní lékárně mají hlavně květy - sušíme je na léčivé čaje 

V jarní přírodě se objevují mezi prvními a sbírají se většinou už v první půlce března. Pijí se samostatně i ve směsích a podporují normální činnost ledvin a močového měchýře. Působí močopudně, detoxikačně a mírně projímavě. Známý bylinář Sebastian Kneipp je označil za nejšetrnější projímadlo, které v naší krajině najdeme. Působí jemně, ale vytrvale, a dá se užívat i dlouhodobě. Čaje z kvěrů trnky také po zimě čistí krev a podporují hubnutí. Není divu, že se objevují už ve středověkých herbářích! A protože dobré tradice je škoda opouštět, pojďme se na trnku podívat podrobněji. 

Prastaré keře z čeledi růžovitých 

Slivoň trnka roste na stráních, mezích, okrajích lesů, cest, polí, pastvin a pozemků. Běžně se vysazuje jako živý plot - je spletitě větvená, trnitá a špatně prostupná. Pasoucímu se dobytku tak brání v zatoulání se mimo pastvinu. Na trnkových keřích je proto dnes kouzelné i to, že často lemují starodávné polní cesty. Společně s hlohy a bezy rostou stále na stejných místech - tam, kde je lidé míjeli a očesávali už před mnoha staletími. 

Na trnkové květy vyrazíme už za pár týdnů!

Když si je prohlédnete zblízka, uvidíte, že každý z nich má asi 20 tyčinek. Uvnitř květu se proto nachází velké množství nektaru. Opylovači trnku obletují ve velkém a milují ji i motýli - ekologicky je na ni vázaný například otakárek ovocný. A co květy nabízejí nám a našemu zdraví? Vědecké studie potvrdily, že obsahují kumariny, flavonoglykosidy a také určité množství amygdalinu (vitamín B17). Čaj z čerstvých i sušených květů proto pomáhá při celé řadě potíží, například: problémy s vyprazdňováním u dětí (jemné projímadlo, podporuje normální funkci střevního traktu), závislost na projímadlech nebo naopak rezistence (je vhodnou náhradou dlouhodobě užívaných syntetických projímadel), oslabené ledviny a potíže s močovými cestami (podporuje normální činnost ledvin a močového měchýře), obezita, nadváha (podporuje hubnutí a pročištění) a jarní únava (lidová moudra a staré herbáře uvádějí, že čaje z čerstvě nasbíraných trnkových květů čistí krev, zbavují únavy po zimě a usnadňují přizpůsobování se jarnímu počasí). Podobně jako většina prvních jarních bylin zkrátka "probouzejí nové síly" a posilují celkovou odolnost.  

Jak připravit nálev?

Květy trnky jednoduše zalijete vroucí vodou a necháte vyluhovat v přikryté nádobě (cca 2 lžičky na šálek nálevu). Scedíte a pijete po douškách. Nasušených květů stačí použít méně. Čaj má světlou barvu a nevýraznou vůni. Hořké chuti se ale bát nemusíte - chuť je slabá a jen mírně natrpklá. Dopřejte si maximálně 1-2 šálky denně. 

Při sběru pozor na trny!

Díky nim může být sběr květů i plodů pěkně dobrodružný. Jedná se vlastně o trnovité výběžky, tzv. kolce, které vznikají přeměnou postranních větviček a jsou poměrně dlouhé. Zajímavé na nich je, že obsahují černé barvivo, které bylo používáno na výrobu inkoustu. Při zabíjačkových hodech se trnové výběžky ořezávaly, sušily na kamnech a používaly k uzavírání jitrnic. Říkáte si, jak byli ti naši předci šikovní a vynalézaví? To ještě nic není! Skutečným "koumákem" v této oblasti je ťuhýk obecný. Tento pěvec proslul kuriózním způsobem uchování potravy - ulovený hmyz si napichuje na trny a často ho přitom můžete pozorovat právě na trnce. Číhá na větvi, loví větší druhy hmyzu a napíchnutím na trnové výběžky si je schovává do zásoby jako ve spižírně. 

Ptáci trnku zbožňují

Nejen ťuhýci mají trnku v oblibě! Uvnitř spletitého labyrintu trnitých větví se běžně schovávají celá hejna. Zejména na podzim, když si pochutnávají na plodech. Kdo čeká, až trnky zesládnou po prvních mrazících, může kvůli hladovým zobáčkům splakat nad výdělkem! Náš tip: nasbírejte trnky dříve a dejte je přes noc do mrazáku. Zesládnou stejně jako kdyby byly venku na mrazu a následný postup zpracování bude stejný. 

Podzimní plody vylaďují zažívání, pomáhají při průjmu a zbavují nadýmání 

Co obsahují? Především pektiny, třísloviny, minerály (vápník, draslík a hořčík), ovocné kyseliny, vitamín C (kolem 20 mg "céčka" ve 100 g dužiny), provitamín A a vitamíny B skupiny. Stejně jako květy obsahují i plody amygdalin (vitamín B17). Díky všem těmto aktivním látkám mají trnky příznivý vliv na naši celkovou odolnost a metabolismus. Podporují správnou funkci močových cest, ledvin a střevního traktu. Mají stahující účinek a zatímco květy působí jako mírné projímadlo, plody naopak staví. Sušené plody a trnková šťáva uklidňují podrážděný žaludek i střevní trakt a tradičně se užívají nejen při průjmech, ale i po zvracení. Posilují tělo vyčerpané zažívacími potížemi a podporují rekonvalescenci. Svatá Hildegarda, zakladatelka klášterní bylinné zahrady v německém Bingenu, si začátkem 12. století zapsala: "A plody, totiž trnky, slaď medem a jez je, potom dna vyhýbati se ti bude. Kdo však jest na žaludek slabý, nechť trnky peče a nebo ve vodě je vaří a často jí, to odvádí neřádstvo a hlen od žaludku".

Vyzkoušejte trnkový sirup 

Podporuje rekonvalescenci a hodí se při časté nemocnosti. Dříve také patřil k bylinným výrobkům podávaným dětem při růstových spurtech. Jak na to? Čerstvě nasbírané trnky přebereme a propláchneme. Vypeckovávat trnky předem nemá smysl - obsahují malé pecičky, které se vám ani odstranit nepodaří. Trnky v celku proto zalijeme malým množstvím vody a přidáme třtinový cukr (v poměru 1:1 s plody). Přivedeme k varu a necháme cca 1 hodinu probublávat. Průběžně můžeme promačkat. Ke konci varu přidáme pár kapek čerstvě vymačkané citronové šťávy, která pomůže eliminovat natrpklou příchuť. Řiďte se ale podle své chuti - pokud například nebudete sirup nabízet dětem, nemusíte citronovou šťávu přidávat. Sirup přecedíme, promačkáme přes cedník či sítko a nalijeme do skleniček, ideálně ještě horký. Zavíčkujeme a uchováváme v temnu a chladu. Je výborný na přípravu šťáv a limonád, na lívance nebo jen tak na lžičku. 

Je libo trnkové "portské"? 

Příprava je stejná jako u sirupu - výsledný sirup zředíme v poměru 1:1 se slivovicí nebo jinou ovocnou pálenkou (jeřabinka, meruňkovice, hruškovice). Chuť takto připraveného trnkového likéru vás překvapí! Připomíná silné portské víno. Trnkový likér pijte jako aperitiv nebo si ke sklence této dobroty dejte třeba kvalitní tvrdý sýr a tence nakrájenou sušenou šunku. 

Povidla nemusí být jen švestková 

Ta trnková zůstávají mírně natrpklá i po oslazení a to je na nich právě to zajímavé! Jejich chuť je rafinovaná a hodí se například k méně sladkým vdolečkům nebo koláčům s drobenkou. Výborně v nich vyniká chuť a vůně podzimního koření, například skořice a hřebíček. Trnková povidla pečeme v troubě - omyté trnky dáme do pekáče a promícháme je s cukrem. Na kilo trnek dáme cca 700 g krupicového cukru. Kdo chce, může použít i třtinový. Přidáme 2 svitky skořice, 4 ks hřebíčku a 2 hvězdičky badyánu. Pečeme na 200 stupňů, občas promícháme a odlepíme od krajů a ode dna pekáče, aby se hmota nepřipálila. Povidla jsou upečená, když se při promíchávání začnou tzv. "táhnout". Hotová trnková povidla mají krásnou, typicky modro-fialovou barvu (jsou o něco světlejší než povidla švestková). Po upečení scedíme nebo promačkáme přes cedník, abychom hmotu zbavili peciček a kousků koření. Zahřejeme v hrnci a bublající přelijeme do sklenic. Zavíčkujeme a postavíme dnem vzhůru. 

Trnky si můžete i nasušit

Stejně jako květy můžete i plody trnky nasušit. Hodí se na přípravu čajů, které se tradičně užívají při průjmech a nadýmání. Odvar můžete i kloktat při zánětu dásní nebo při častém výskytu aftů. 1-2 lžičky sušených plodů vhodíte do vody (cca 250 ml), přivedete k varu a ještě 1-3 min povaříte. Scedíte a pijete po douškách, maximálně 2 šálky denně. 

Na našem e-shopu najdete sušený trnkový květ i plod. 

Tweet