Podzimní sběr léčivých kořenů

Byliny na podzim stahují svou sílu do kořenů, aby se připravily na příchod chladného počasí. Dobře vědí, že jedině tak přežijí tuhou zimu a dočkají se jara. Vydejte se proto na sběr léčivých kořenů! Teď je ten správný čas. Zatímco v létě vysílá rostlina všechnu svou sílu nad zem, do lodyhy, listů a květů, na podzim se energie koncentruje v kořenech, které jsou pak prospěšnými látkami přímo nabité. Přečtěte si o pokladech skrytých pod zemí a naučte se je používat. Vybrali jsme pro vás tradičně sbírané kořeny kostivalu, čekanky, smetánky, kozlíku a lopuchu. U každé byliny najdete léty prověřené recepty na zpracování, které sami pravidelně používáme. Vyrobte si domácí mast, tinkturu či oplach, nebo si dopřejte lahodný kávový nápoj. Práce s kořeny bylin je "opravdová" - zemitá a posilující - zkuste to i vy! 

Kostival - přeborník v péči o bolavé klouby

Kořen kostivalu lékařského byl v našich zemích vždy číslem jedna na bolavé kosti a klouby. Když vás třeba zlobilo koleno, dostali jste na něj obklad z kostivalu. Kořen se nasušil, rozemlel na jemno a smíchal s šálkem horké vody. Tato kostivalová kaše se pak přiložila na postižené místo a ovázala šátkem. Kdo měl vepřové sádlo, mohl si uvařit známou kostivalovou mast. A kdo měl doma pálenku, nakládal kořeny do alkoholu a potíral bolavé klouby po domácku vyrobenou tinkturou. Kostival neboli kostihoj či svalník byl také první pomocí při vyvrtnutém kotníku, pohmožděninách, naraženinách, při křečových žilách, dně či artritidě. Kořen kostivalu má černou barvu a uvnitř je světlý. Pokud si nejste jistí, zda jste vykopali správný kořen, tento kontrast po rozlomení je jasným poznávacím znamením. Lidově se mu proto říká černý kořen. Náš tip: na vyjmutí kostivalu ze země je dobré vzít si rýč nebo delší zahradní lopatku. 

Jak na domácí mast

Čerstvě nasbírané kořeny omyjeme, nakrájíme na drobno (nebo nastrouháme) a krátce opražíme na vepřovém sádle (cca 5 ks kořenů na 250 g sádla). Necháme přes noc stát, druhý den ohřejeme a přecedíme. Vzniklou hmotou naplníme čistou nádobu a dáme ztuhnout do ledničky. Dle potřeby vtíráme do bolavého místa. Uchováváme v chladu. 

Výroba tinktury

Čerstvě nasbírané kořeny nakrájíme na drobno (nebo nastrouháme) a volně jimi naplníme skleněnou lahev. Zalijeme 40 - 60 % alkoholem (kořeny musí být zcela ponořené). Na ½ l alkoholu potřebujeme 2-3 lžíce nastrouhaného kořene. Necháme 2-3 týdny stát v teple. Přecedíme, přelijeme do čisté nádoby a vtíráme do bolavého místa. Uchováváme v chladu. 

Čekanka obecná a káva cikorka 

Cikorka, pruská káva, čagánek i modřinka, to vše jsou lidové názvy čekanky obecné. Zatímco listy a nebesky modré květy se používají na čaj, kořeny se tradičně suší a praží na pánvi do zlatova. Pak si z nich můžete nachystat kávový nápoj. Má pověstně zemitou chuť, příjemnou vůni, je skvělý s mlékem a medem, a hlavně má spoustu zdravotních benefitů. Zmínky o něm najdeme v herbářích starých i několik set let! Čekanka podporuje správnou funkci jater, žaludku, žlučníku a střev. Pomáhá při nechutenství, narušeném odtékání žluči a oslabených játrech, harmonizuje hladinu cholesterolu v krvi a posiluje imunitu. Obsahuje také inulin, vlákninu důležitou pro zdravou střevní mikroflóru. Kdo má zažívací potíže, vysoký cholesterol nebo oslabená játra, měl by si rozhodně zajít na sběr čekankového kořene  Náš tip: čekanku, stejně jako kostival, vyrýpnete nejlépe pomocí rýče. Obě byliny mohou být až přes 1 m vysoké. 

Jak na domácí cikorku

Čerstvě nasbírané kořeny omyjeme, případně dočistíme pomocí kartáčku. Nakrájíme na drobno, poklademe na pečící papír a sušíme v troubě při 200 °C. Tímto sušením - pražením dojde ke karamelizaci obsažených cukrů a vznikne příjemně "kávová" barva, chuť i vůně. Kořeny se nesmí spálit, jen mírně zhnědnout. Vychladlé pomeleme na jemno, rozmixujeme na prášek nebo podrtíme v hmoždíři. 1 lžičku cikorky pak zalijeme a pijeme jako "turka", případně necháme pár minut vyluhovat a scedíme. 

Pampeliška nejen do medu 

Inulin spolu s látkou zvanou taraxacin u nás najdeme ještě v jedné bylině - v pampelišce. Smetánku lékařskou sbíráme tzv. "od hlavy až k patě" a koncem bylinářské sezóny uzavíráme její sběr zpracováním kořene. Podobně jako čekanka je i pampeliška vzpruhou pro játra, náš největší a nejvíce zatěžovaný orgán. Oslabená játra poznáme podle kožních potíží a celkové únavy - kdo trpí na ekzémy, špatnou pleť a únavové stavy, měl by před příchodem zimy zkusit pít čaj z pampeliškového kořene. Detoxikuje játra a lymfatický systém, a celkově tonizuje. Kořen se dá i opražit a připravit na způsob kávy. Ta obsahuje větší množství hořčin než cikorka a její chuť je trpčejší. Hořká příchuť je ale malou cenou za to, že vám rozproudí lymfu a pročistí tělo i pleť  Mlsným jazýčkům doporučujeme zjemnit pampeliškovou kávu mlékem a dosladit medem nebo javorovým sirupem. Náš tip: pampelišku jednoduše vytrhněte i s kořenem. Kdyby vám to nešlo, vezměte si k ruce nůž nebo zahradnickou lopatku. Doma bylinu na několik dní pověste kořenem nahoru. Teprve pak kořen nakrájejte a dosušte v troubě nebo v sušičce na ovoce.

Příprava čaje

2 lžičky usušeného kořene zalijeme 250 ml studené vody, přivedeme k varu, necháme 15 min vyluhovat, scedíme a pijeme po doušcích. 

Jak na pampeliškovou kávu

Kořeny oloupeme (vnější tenká, hnědá vrstva jde dobře dolů), zalijeme horkou vodou a necháme přes noc odstát, aby se zbavily části své hořkosti. Vodu je dobré několikrát vyměnit. Scedíme, necháme oschnout a zprudka opražíme na suché pánvi. Po zhnědnutí (ale ne spálení) necháme vychladnout, nameleme na jemno nebo rozmixujeme na prášek. Můžeme také podrtit v hmoždíři. 1 lžičku prášku zalijeme a pijeme jako "turka", můžeme dle potřeby scedit. Jak u cikorky, tak u pampeliškové kávy klesne prášek brzy ke dnu, takže se dá pít i nesceděný. 

Kozlík lékařský místo počítání oveček

Tinktura z oddenku a kořínků této léčivky byla dříve známá jako baldriánové či valeriánské kapky. Kozlík vám možná roste za domem na louce nebo ho potkáváte na okrajích lesů. Nevědět o něm je velká škoda, protože čaj ze sušeného kořene tlumí centrální nervový systém a pomáhá při potížích s nespavostí. Uklidňuje pocuchané nervy a žaludeční neurózy, ulevuje při pocitech úzkosti a zmírňuje srdeční potíže způsobené stresem (například zrychlené bušení, nepravidelný tep nebo srdeční arytmii). Oblíbené byly vždy i kozlíkové koupele - uvolňují tělo, uklidňují mysl a nejlepší jsou těsně před spaním. Kozlíku se lidově říká kočičí kořen nebo kocůrník, protože kočkám kozlík většinou velmi hezky voní. My lidé naopak říkáme, že nevoní zrovna nejlépe, protože připomíná kočičí moč. 

Čaj na dobrý spánek

Oddenek i s kořínky omyjeme, nakrájíme na drobno, nasušíme a pomeleme na jemno. 1 čajovou lžičku zalijeme 250 ml studené vody, přivedeme k varu, odstavíme a necháme 10 min vyluhovat. Pijeme po doušcích. Čaj si dopřejeme během večera, aby se nám lépe usínalo. 

Domácí valeriánské kapky: tinktura proti nespavosti

Oddenek i s kořínky omyjeme, nakrájíme na drobno a vložíme do skleněné nádoby. Zalijeme 40-60 % alkoholem tak, aby vše bylo zcela ponořené, a uzavřeme. Necháme 2-3 týdny stát. Slijeme a užíváme 20 kapek 3x denně. 1 čajovou lžičku tinktury můžeme také před spaním vmíchat do šálku horkého mléka. Je to chuťově zajímavá kombinace s příjemně zklidňujícím účinkem.

Lopuch pro krásné vlasy a zdravou kůži

Kořeny lopuchu menšího i většího mají široké uplatnění v přírodní kosmetice. Extrakty bývají součástí posilujících šamponů, protože podporují růst vlasů, pomáhají při vypadávání, lupech a nadměrném maštění. Oplach z odvaru dokáže opticky zvětšit objem a je proto skvělou přírodní alternativou kondicionérů obsahujících umělé látky! Oplachy a obklady pomáhají i při ekzémech, akné, mastné pleti a plísňových onemocněních kůže. Lopuchový kořen sice není zrovna voňavý, ale učinkuje rychle a spolehlivě. Můžeme užívat i jako čaj, který povzbuzuje látkovou výměnu, čistí krev a působí žlučopudně. Byla by proto velká škoda považovat lopuch na zahrádce za plevel! Často tomu tak je právě díky silnému a bohatě větvenému kořenu.  U houževnatých a rychle se rozrůstajících bylin vždy platí: když už rostlinu zahubíme jako "plevel", měli bychom ji náležitě využít. 

Příprava oplachu

Čerstvý kořen omyjeme, nakrájíme na drobno, vložíme do hrnce a zalijeme 1 l vody. Přivedeme k varu a necháme 15 min probublávat. Odstavíme, necháme trochu vychladnout a teplý odvar scedíme. Vlasy nejprve umyjeme jakýmkoli přírodním šamponem a poté několikrát opláchneme odvarem. Zabalíme na 15 min do ručníku a necháme působit. Neoplachujeme. 

V Salveo dobře víme, že nejlépe působí byliny vlastnoručně nasbírané a s láskou zpracované 

Samotná práce s nimi má totiž svůj smysl. Někdy ale není čas, příležitost ani nálada vyrazit ven do chladného počasí  Pro tyto případy je tu naše přírodní lékárna plná kvalitně zpracovaných bylinných produktů. Zaujaly vás účinky kořenů? Vyzkoušejte mast z lopuchu většího s blahodárnými účinky na zdraví pokožky, kostivalovou mast s kafrem, doplněk stravy s kozlíkem lékařským na klidný a spokojený spánek nebo kořen pampelišky ve veganské kapsli s nejvyšší možnou vstřebatelností obsažených látek. 

Tweet