Sbíráte jeřabiny? Jsou skvělé do džemu i do omáčky

Babí léto je v plném proudu a ve vzduchu je cítit podzim. Nejvyšší čas popadnout košík a vyrazit do přírody! Kromě hub sbíráme také plody léčivých stromů a keřů. Potřebujete posílit imunitu, zahnat virózu nebo zklidnit podrážděný žaludek? Nemusíte hned běžet do lékárny - pomoc najdete i v přírodě. Stačí vědět, které podzimní "bobulky" si nasbírat a jak je zpracovat. Určitě dobře znáte šípek nebo rakytník: popularitu jim každoročně zajišťují veselé podzimní barvy a vysoké množství vitamínu C. Příroda však nabízí i mnoho dalších všestraně využitelných plodů. Co takhle obohatit letos své podzimní "menu" o něco nového? 

Nasbírejte košík plný jeřabin

Jsou skvělé do marmelád, kompotů, likérů a sirupů.  Tradičně se z jeřabin vyrábí víno a pálenka, tzv. "jeřabinka". Přidávají se i do omáček a k masu, podobně jako šípky. Při vaření jeřabin se domovem line příjemně nasládlá vůně připomínající pečená jablka - směle se tak řadí mezi typicky hřejivé, útulné vůně podzimu. Chuť jeřabin už ale tak příjemná není  Samotné chutnají nakysle a trpce, s výjimkou jeřábu moravského "sladkoplodého". Ten byl asi před 200 lety náhodně objeven na severní Moravě a dnes je běžně pěstovanou odrůdou. Jeho plody chutnají sladce a na rozdíl od planých jeřabin se mohou konzumovat i čerstvé. Většina druhů jeřábu (nejčastější je jeřáb obecný či ptačí) ale plodí jeřabiny s vysokým obsahem hořčinů a tudíž s typicky nahořklou chutí. Právě tato pověstná natrpklost z nich ovšem činí surovinu ideální na dochucení cukrem a prohřívacím kořením! Skvěle se hodí skořice a hřebíček, případně vanilka či anýz. Výborně fungují také v kombinaci s ovocem, tradičně se zavařují s hruškami a jablky. 

Jaké mají účinné látky? 

Jeřabiny obsahují velké množství vitamínů, především A a C. Dále flavonoidy, hořčiny, třísloviny, silice, minerály (hlavně železo, vápník a jód) a kyseliny - jablečnou, vinnou, citronovou a parasorbovou. Poslední jmenovaná je zároveň důvodem, proč se na jeřabiny při sběru často zapomíná. 

Jsou opravdu jedlé? 

Možná se plodům jeřábu vyhýbáte, protože jste slyšeli, že způsobují otravu. Pravdou je, že za syrova dráždí žaludek a působí projímavě. Může za to již zmíněná kyselina parasorbová, která způsobuje zažívací potíže - ovšem jen v případě, že plody jíme čerstvé, bez tepelné úpravy. Při varu se kyselina parasorbová rozloží a změní na kyselinu sorbovou, která už je snadno stravitelná. Jeřabiny proto stačí přivést k varu a krátce povařit. Pak je můžeme bez obav zpracovávat, konzumovat a těšit se z jejich zdraví prospěšných látek. Kyselina sorbová má navíc kozervační účinek - proto je po jeřabinách velká poptávka v konzervátorském průmyslu. Marmelády a kompoty s přídavkem jeřabin déle vydrží a uchovají si čerstvější chuť. Sběru jeřabin se tedy rozhodně nebojte - byla by to velká škoda! Pokud je nebudete jíst po hrstech přímo ze stromu, nic vám nehrozí. 

Na posílení imunity a při nemocech z nachlazení 

Tyto energií nabité plody zvyšují odolnost a přirozenou obranyschopnost organismu. Posilují horní cesty dýchací a jsou skvělou prevencí onemocnění z nachlazení - jistě ne náhodou zrovna v době, kdy přicházejí první chladné dny. Pomáhají také vylučovat žluč do střev a podporují správné trávení - dříve byly užívány při zácpě jako mírné projímadlo. Známý je i jejich pozitivní vliv na zdraví kostí a kloubů -  jsou totiž účinným antirevmatikem. V neposlední řadě se doporučují při vysokém cholesterolu a krevním tlaku. 

Kdy a jak sbírat? 

Dozrávají už na konci léta a sbírají se většinou do začátku listopadu. Pro účely marmelád a kompotů je možné počkat se sběrem do prvních mrazíků. Pak ale riskujeme, že nám je sesbírají ptáci, pro které jsou oblíbenou pochoutkou... Sbíráme jen na čistých místech dál od větších měst a frekventovaných silnic. Nejrychlejší je otrhat (či odřezat) jeřabiny i s částí větvičky a doma z nich pak obrat jednotlivé bobulky (správně řečeno malvice). Před dalším zpracováním je zbavíme stopek, propláchneme a necháme okapat. 

Kompot jako na myslivecký bál! 

Jeřabinový kompot je výborný k masu a smetanovým omáčkám. Tradičně se přidává ke zvěřině a společně s šípkovou omáčkou je oblíbený na mysliveckých slavnostech. Zkuste to s ním i vy! Jak na to? Omyté a okapané jeřabiny krátce povaříme, scedíme a zalijeme teplým roztokem vody a cukru (1 kg třtinového cukru na litr vody). Necháme 24 hodin proslazovat. Poté slijeme (nálev si necháme) a jeřabiny přendáme do zavařovacích sklenic. Do nálevu můžeme přidat koření (nejlepší je skořice či hřebíček), přivedeme k varu, krátce povaříme a ještě horkým nálevem jeřabiny zalijeme.  Sklenice uzavřeme a sterilujeme 10 minut při 90 °C. Necháme vychladnout a skladujeme v chladu a temnu.  

Je libo něco ostřejšího? 

Nejlépe se prý účinné látky jeřabin uchovají ve víně! Jeřabiny podrtíme nebo trochu rozmačkáme, nasypeme do sklenice a zalijeme dvojnásobným množstvím kvalitního bílého vína. Necháme 2 týdny macerovat, občas protřepeme. Poté přecedíme přes plátýnko. Denně si můžeme dopřát 1-2 panáčky. Jeřabiny můžete také nakombinovat se šípky (nezapomeňte je ale předtím zbavit chloupků - podrobný návod na zpracování šípků najdete ZDE). 

Likér na podporu trávení 

Podrcené jeřabiny nasypeme do sklenice a zalijeme alkoholem (1 kg jeřabin na litr alkoholu), dle chuti můžeme přidat pomerančovou či citronovou kůru a koření (pár kousků hřebíčku, svitek skořice či vanilkový lusk). Pevně uzavřeme a necháme 3-4 týdny macerovat, průběžně protřepáváme. Scedíme přes plátýnko a promícháme s cukerným roztokem (příprava: na 1/2 l vody vezmeme 1/2 kg třtinového cukru, povaříme a necháme zchladnout).  Po důkladném promíchání opět uzavřeme a necháme pár dní uležet. Přelijeme do lahví a pak už jen vychutnáváme. 

Jeřabinová marmeláda s jablky 

Jeřabiny podlijeme trochou vody a krátce podusíme. Když jsou do poloměkka, přidáme oloupaná, nakrájená jablka. Povaříme do měkka a prolisujeme. Opět dusíme, až do chvíle, kdy marmeláda zhoustne. Postupně přidáme cukr (cca 700 g třtinového cukru na 1 kg ovoce) a vše ještě krátce povaříme. Vzniklou marmeládu přelijeme do sklenic, pevně uzavřeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. 

Čaj při chřipce a nachlazení 

Jeřabiny lze i sušit a pít jako posilující bylinný nálev (doporučené množství je 1 čajová lžička sušených jeřabin na 1 šálek čaje). Čaj z jeřabin má světlou barvu a příjemně ovocnou, "marmeládovou" vůni. Chuť je nakyslá a lehce svíravá.

Jeřabiny se často přidávají i do bylinkovo-ovocných čajových směsí, kterým dodávají vitamín C a další prospěšné látky. Zkuste třeba Sladkou hrušku s jeřabinou a stévií - chutná dětem i dospělým a výborná je ráno ke snídani, když začíná sychravý podzimní den...

Tweet