Štětka, hojná a opomíjená bylina

Není bodlák jako bodlák. Také patříte k lidem, kteří polozapomenutou bylinu jménem štětka dlouho neznali a na procházkách ji považovali za bodlák?   Štětka planá i soukenická svým vzhledem opravdu připomíná statný bodlák, a to hlavně na podzim v druhém roce rostliny, když její suché a pichlavé květenství dostane hnědou barvu. Tehdy si této majestátní dvouleté byliny snadno všimnete – bývá nejvyšší široko daleko, tyčí se někdy až dva metry vysoko. Možná ji také znáte z podzimních dekorací – v listopadu je běžnou součástí dušičkových věnců a sušených kytic. Pro tyto účely se sbírá právě lodyha, na jejímž konci je onen „bodlák“, pichlavý válcovitý útvar, tzv. strboul. V létě na něm vykvétají drobné světle fialové až narůžovělé kvítky. Na ostnaté rostlině, která jinak působí docela ozbrojeným dojmem, tak vzniká něžný prstýnek milovaný včelami, čmeláky a motýly. Po odkvětu lodyha se strboulem usychá, ale zůstává vzpřímená a drží si svůj tvar. Dříve se používala k česání vlněných vláken při výrobě suken - ještě v polovině 19. století byla proto u nás pěstována. Tomuto poddruhu se začalo říkat štětka soukenická a dnes tu roste divoce, stejně jako štětka planá (lesní). Vzhledově se nijak výrazně neliší, i obsah látek mají podobný. 

Účinné látky a použití

Štětka působí detoxikačně a v lidovém léčitelství byla používána především jako antirevmatikum. Obsahuje třísloviny, hořčiny, mastné kyseliny, flavonoidy, minerální látky, hojivé silice, pryskyřice a nízké množství alkaloidů. Nejvíce aktivních látek najdeme v kořeni, ze kterého se připravuje odvar na obklady. Pomáhá při bolestech kloubů, dně a artritidě. Obklady nebo oplachy ze štětkového odvaru můžete použít také na rozpraskané rty, opary, akné, bradavice a dermatitidu. Kojícím maminkám pomůže s ragádami a drobnými rankami na bradavkách. Při vnějším užití podporuje regeneraci tkání, má svíravý účinek, zabraňuje množení mikrobů, urychluje hojení, snižuje bolest, zbavuje otoku a zánětu kůže, zastavuje krvácení. Kořen i zelenou nať lze také užívat formou tinktury. V posledních letech se o účincích štětky mluví zejména v souvislosti s boreliózou. Jako o podpůrném prostředku při zdlouhavé léčbě této nemoci píše o štětce Wolf Dieter Storl. Pokud se vás borelióza týká, přečtěte si o ní v knize tohoto německého bylináře. Vychází mimojiné z poznatků tradiční čínské medicíny, která zná štětku jako bylinu "xu duan" ("znovuutvoření toho, co bylo rozbito"). 

Sběr a výskyt

Sbíráme kořeny v prvním roce byliny, ještě než vyroste vysoká lodyha. Mladá rostlina má podobu přízemní zelené růžice listů, které jsou pichlavé a jakoby zvarhánkovatělé. Na sběr je dobré vzít si pořádné rukavice, abyste se o listy nepopíchali. Nejlepší je vyrazit těsně před příchodem zimy, kdy rostliny stahují svou sílu pod zem. V létě můžeme sbírat i zelenou nať (listy z růžice a lodyhu s květem). Štětka u nás patří k hojným bylinám, běžně ji najdeme podél vodních ploch, na hrázích, na polích, pastvinách, svazích, u cest, v příkopech a na okrajích lesů. Možná si ji také pěstujete na zahradě  Má ráda vlhčí, jílovitou nebo kamenitou půdu a slunné stanoviště. Přes zimu na ní často sedávají ptáci, kteří hodují na jejích semínkách. 

Příprava odvaru 

Kořeny očistíme, nakrájíme nadrobno, vložíme do studené vody (1-2 lžičky na 250 ml), přivedeme k varu a 5 min vaříme. Necháme 10 min luhovat a scedíme. Používáme na přípravu obkladů nebo oplachů. 

Výroba tinktury

Kořeny očistíme, nakrájíme nadrobno, vložíme do sklenice a zalijeme 60% alkoholem tak, aby byly celé ponořené. Pevně uzavřeme, dáme na teplé, tmavé místo a necháme 4 týdny macerovat. 

Tweet