Václavky nejen na svatého Václava

Máte rádi výlety do lesa? Podzimní les je v mnoha ohledech ten nejlepší! Vzduch je chladný a čerstvý, listí hraje všemi barvami, případných pár kapek deště zvládneme pod kapucí, a hlavně: vždy je co hledat a na co se dívat. Houbařská sezóna vrcholí! Jednou z houbiček, kterých si domů můžeme přinést plný koš i během podzimních měsíců, je václavka obecná. Roste v trsech, krásně voní, výborně chutná a je velmi zdravá. Jméno dostala podle patrona české země, protože začíná růst ve dnech okolo svátku svatého Václava. Chladnější počasí jí svědčí, narazit na ni můžeme i v listopadu. Jedlá je pouze dobře tepelně zpracovaná, vždy se proto držíme osvědčených receptů. Tradičně se václavky nakládají do octa - vyzkoušejte náš recept na václavkovou čalamádu. Vynikající je také václavkový guláš - patří sice mezi vegetariánské lahůdky, ale komu by v něm maso chybělo, může si nachystat variantu hovězího guláše s václavkami. Poradíme vám, jak na to. Za prvé je potřeba vyrazit do lesa a nasbírat si koš plný václavek!  

Kde rostou a jak je poznat

Trsy václavek najdeme obvykle na kmenech, pařezech nebo kořenech listnatých stromů, dále na lesních cestách, podél cest, v křovinách a příkopech. Patří k nejrozšířenějším dřevním houbám, které napadají i živé dřeviny. Poznáme je snadno podle do medova zbarvených klobouků. Někdy bývá barva žluto-okrová, jindy spíše béžovo-růžová. Klobouk je 3 až 10 cm široký, pokrytý šupinkami, kterých je nejvíce u středu, směrem k okraji řídnou. Třeň je štíhlý, může být až 15 cm vysoký. Když si na václavky vyjdete za tmy, uvidíte, jak jejich podhoubí světélkuje. 

Použití v léčitelství 

Václavky nejsou jen lahodným, ale také velmi zdravým doplňkem jídelníčku. Jsou ceněné napříč léčitelskými tradicemi, a to i v konkurenci mezinárodně známějších hub, jako reishi nebo hlíva. Obsahují látky, které působí proti bakteriím a plísním, zabraňují množení stafylokoků a pneumokoků, zlepšují srdeční činnost a napomáhají správnému prokrvení mozku. Možná vám vaše babičky a dědové říkali, že václavky pomáhají při "studených nohách" nebo když je někdo "slabý na plíce". Tradiční čínská medicína používá tonikum z václavek na podporu srdeční a mozkové činnosti, správného prokrvení končetin, na posílení plic a jako podpůrnou léčbu nemocí dýchacích cest, především bakteriálního původu. Pomáhají také při překyselení žaludku, pálení žáhy a při potížích s játry. Chcete-li václavky použít pro účely posílení organismu, můžete si je nasušit a nadrtit na prášek, který pak vmícháte do jídla nebo do čaje. Vaše chuťové pohárky ale víc potěší naše osvědčené recepty  

Václavková čalamáda

Václavky očistíme, omyjeme a svaříme v octové vodě: 1 l vody, 3 lžíce octa a 1,5 lžíce soli přivedeme k varu, přidáme václavky, 3-5 min povaříme (až houby vyblednou). Z hlávky zelí vykrojíme košťál, nakrouháme na jemno, dáme do misky, lehce osolíme a necháme vypotit. Cibuli a papriku nakrájíme na tenké proužky, z papriky předtím vykrojíme jádřinec. Květák obereme na malé růžičky. Slijeme zelí a vše smícháme dohromady. Zalijeme vroucím nálevem (1,75 l vody, 1/2 l octa, 10-15 dkg cukru, deko kořenící přípravek), promícháme a necháme chvilku odstát. Ještě horké přendáme do sklenic a pevně zavíčkujeme. Sterilizujeme 20 min při 90 stupních. Teplé sklenice vyndáme z hrnce, otočíme víčkem dolů a necháme vychladnout. Takto zpracované václavky vám vydrží až dva roky. Jsou ale tak chutné, že budou hned fuč  Čalamádu můžeme přidávát na studeno k masu, na topinky, do plněných bramboráčků, na těstoviny a podobně. 

Václavkový guláš

Václavky nakrájíme (nemusí být na drobno), propláchneme a povaříme ve vodě s octem a solí (na 1 l dáme 1 lžíci octa a 2 lžíce soli). Vezmeme hlubokou pánev, na oleji do zlatova osmahneme jemně nakrájenou cibulku a přisypeme václavky. Zasypeme sladkou paprikou, přidáme trošku drceného kmínu a necháme napěnit. Přidáme brambory, zalijeme zeleninovým vývarem a vaříme 30-45 min. Ke konci přidáme červenou papriku nakrájenou na proužky. Pokud by vám v houbovém guláši chybělo maso, můžete na cibulce nejprve orestovat na kostičky nakrájené hovězí, a pak teprve přidat další ingredience. 

S příchodem chladného počasí a úbytkem sluníčka se potřebujeme posílit na těle i na duši. A vůně houbového guláše rozhodně patří k těm nejkrásnějším vůním podzimu  Tak hurá na ně! 

Tweet